Na této stránce vám nabízíme seznam vybraných výletů (pěších, cyklo i moto), které můžete podnikat sami, s přáteli a nebo s celou rodinou pěšky, na kole nebo automobilem, či jinými dopravními prostředky, které se v této lokalotě nabízejí (oblíbené jsou výlety lodí). V níže uvedeném seznamu je více než 50 míst, která jsou zajímavá buď svou historií nebo přírodní scenerií. U každého nadpisu najdete podrobný popis trasy, způsob, jakým se lze na místo dopravit, charakteristiku místa a případně jeho historii a také výběr fotografií z místa (ať už současných nebo historických).
Dále jsme pro Vás vytipovali, popsali a projeli několik zajímavých cyklistických okruhů, které vás provedou okolím na kole. Bodem výjezdu a návratu je vždy Pavilon Slunce, kde si koneckonců můžete případně zapůjčit i kolo a helmu, pokud sami žádné s sebou nemáte. Trasy jsou většinou pro průměrně zdatné cyklisty. To vše včetně GPS souřadnic jednotlivých bodů trasy.
Podrobné informace pro Vás připravil znalec místní historie, nadšený turista a sběratel historických fotografií této lokality pan Vojtěch Pavelčík. Více o něm na: http://www.foto-pavelcik.cz.
Náš výčet zabírá území v okruhu zhruba 30km od Pavilonu Slunce. Věříme, že se Vám naše tipy a vybraná místa budou líbit. Pokud znáte zajímavý bod v krajině, který v našem seznamu není, budeme rádi, když nám napíšete a dáte tip na: infocentrum@golfslapy.cz.
Zajímavá místa ve Slapech a nejbližším okolí
- Kostel sv. Petra a Pavla ve Slapech historie/církev
- Zámek ve Slapech historie
- Poutní místo Rovínek historie/církev/voda
- Tři kříže - střed království českého u Slap historie/legenda
- Boží muka u silnice Buš - Slapy historie/církev
- Helenin dub legenda
- Zázračná studánka u Slap legenda
- Povltavská stezka/bývalé Svatojanské proudy historie/voda
- Slapská přehrada voda/zajímavé místo
- Třebenice s trampskou hospodou U Taterů zajímavé místo
- Pomníček zavražděného hajného v lese nad Štěchovicemi legenda
- Zapomenutý pomníček v lese u silnice nad obcí Slapy legenda
- Zaniklé lesní koupaliště zajímavé místo
- Vyhlídka na Slapské jezero s letovisky nad Novou Rabyní výhled
Zajímavá místa a lokality v širším okolí Slap
- Vyhlídka Máj u Teletína vyhlídka
- Smetanova vyhlídka u Třebsína výhled/historie/hudba
- Štěchovická přehrada s elektrárnou zajímavé místo/voda
- Nádrž přečerpávací elektrárny Štěchovice zajímavé místo/voda
- Vrch Besedná se zbytky Drtinovy rozhledny zajímavé místo/výhled
- Hněvšín se statkem profesora Františka Drtiny zajímavé místo
- Tvrz Nedvězí a mlýn z filmu "Na pasece u lesa" zajímavé místo/film
- Usedlost "Medník" s hospodářstvím a prodejem domácích produktů zajímavé místo/rodina
- Městské muzeum Netvořice historie/kraj
- Muzeum motocyklů Netvořice historie/moto
- Vojenské muzeum v Lešanech historie/vojenství
- Regionální muzeum v Jílovém u Prahy historie/doly
- Muzeum těžby zlata Nový Knín historie/doly
- Poutní místo "Lurdy" u Nového Knína zajímavé místo/legenda
- Zaniklý zlatodůl v Kozích Horách u Nového Knína historie/doly
- Údolí Kocáby zajímavé místo/voda/okruh
- Hornický skanzen Březové Hory v Příbrami historie/doly
- Příbram a poutní místo na Svaté hoře historie/církev
- Památník Vojna v Lešeticích u Příbrami historie/pieta
- Rozhledna na Veselém Vrchu u Mokrska výhled
- Rozhledna na vrchu Drahoušek u Osečan výhled
- Rozhledna na Neštětické hoře u Neveklova výhled
- Rozhledna na Pepři u Jílového u Prahy výhled
- Muzeum selský špýchar v Prostřední Lhotě u Chotilska historie/rolnictvo
- Keltské oppidum Hrazany historie
- Kostel sv. Fabiána a Šebestiána na Živohošti historie/církev
- Psané skály zajímavé místo/legenda
- Albertovy skály zajímavé místo/unikát/okruh
- Památník Karla Čapka ve Strži u Staré Huti u Dobříše historie/literatura
- Památník Josefa Suka v Křečovicích a náves z filmu "Vesničko má středisková" historie/hudba/film
- Zámek Dobříš historie
- Zámek v Jablonné nad Vltavou historie
- Zámek Konopiště historie
- Zámek ve Vrchotových Janovicích s parkem historie/zajímavé místo
- Zámek v Mníšku pod Brdy a poutní místo Skalka historie/církev
- Zřícenina hradu Ostromeč + vyhlídka opata Zavorala historie/výhled
- Zřícenina hradu Kozí hřbet historie
- Pikovice a Posázavská stezka zajímavé místo/voda/okruh
- Vykopávky Ostrovského kláštera a kostel ve Svatém Kiliáně u Davle historie/církev/unikát
- Sekanka se zbytky středověkého sídliště historie
1. Kostel sv. Petra a Pavla ve Slapech
Kostel sv. Petra a Pavla již dlouhá staletí nenapodobitelně dotváří panorama Slap, je bezesporu nejvýznamnější slapskou památkou a dominantou obce. Postaven byl v barokním slohu v roce 1693 na místě pobořeného kostela sv. Gotharda. Podle některých pramenů je připisován velkému baroknímu architektu Janu Blažeji Santinimu-Aichelovi (1677-1723). Jeho autorství zde však není přímo doloženo, vychází pouze ze slohového charakteru celé stavby.Na vesnický kostelík je to poměrně zajímavá a neobvyklá stavba. Kostel je osmiboký s impozantní cihlovou kopulí, ukončenou osmistěnnou lucernou. Délka lodi 18,43 m, šířka 14,14 avýška 22 m. 
Jehlanovitá stříška lucerny nad kopulí je ukončena osmicípou hvězdou, dvojitá střecha u zvonice kovovým ozdobným křížem. Na střeše presbyteria jsou zkřížené klíče, symbol klíčů sv. Petra. Při opravě vnitřku kostela v letech 1911-1912 byly v klenbě kopule pod vápennou omítkou objeveny stopy původních fresek a pracně obnoveny akademickým malířem Zikmundem Rudlem. Jsou to postavy českých patronů Vojtěcha, Václava, Prokopa, Víta, Jana Nepomuckého a patronů nynějšího chrámu Petra a Pavla. Uprostřed na čelném místě je znak opata zbraslavského, za něhož byl chrám dokončen. V dobách válečných nepokojů byly ve slapském kostele uschovány cenné mešní nádoby zbraslavského kláštera a zejména vzácný obraz P. Marie Zbraslavské - dar krále Václava II. Na vnější, jižní straně kostela, je možno nalézt sluneční hodiny objevené a znovu obnovené akademickým malířem Václavem Maškem při rekonstrukci kostela v 70. letech 20. století. 
Kostel měl původně střechu z klasických pálených tašek. Měděnou střechu dostal až při rekonstrukci v letech 1988-89. Ke kostelu patří budova márnice, postavené zřejmě o něco později než samotný kostel. V interiéru márnice byly nalezeny unikátní fresky, její celkový stav je však neradostný. Kostel patří ke Štěchovické farnosti a každou neděli se zde konají bohoslužby. Od kostela je nádherný výhled na celou ves i malebné okolí.
Trasa a doprava na místo
pěšky (cca 1,5 km):
Kostel stojí přímo v centru Slap a z vašeho výchozího stanoviště doslova na dohled. Projděte vsí Přestavlky a u památné lípy stojící na křižovatce mezi Přestavlky a Slapy, se vydejte šikmo vlevo, mírným stoupáním, kolem pošty až na náves. Zde vystoupáte po schodech v nově upraveném parčíku až ke kostelu. Jde o velice příjemnou vycházku vhodnou pro každého.
kolo (cca 1,5 km):
Stejně jako v případě pěší trasy.
auto (cca 1,7 km):
Cesta autem je k tomuto místu možná, ale vzhledem ke vzdálenosti vcelku zbytečná. Pokud se snad nakonec skutečně rozhodnete použít auto, je nutno zaparkovat pod kostelem na návsi ve Slapech a k cíli vystoupat pěšky.
Souřadnice GPS
www.mapy.cz - 49°48'50.887"N, 14°23'53.278"E
Mapa
mapa edice KČT č. 38 / B5
Soubor je možné otevřít v samostatném okně a trasu si prohlédnout v detailu.
Stejně jako mnoho jiných českých a moravských vsí tak i Slapy mají svůj zámek. Původně šlo vlastně o klášterní opevněný dvůr patřící dlouhá léta k majetku zbraslavského kláštera. První zmínka o něm (a zároveň i o Slapech) pochází z roku 1292. Po zrušení zbraslavského kláštera v roce 1785 připadlo celé slapské panství i s dvorem do rukou státu. Roku 1825 ho koupil Karel Bedřich baron Korb z Weidenheimu, který také původní klášterní rezidenci přestavěl roku 1841 na nevelký zámeček. V roce 1881 přešlo celé panství do majetku hraběte Bedřicha Westphalena, jenž ho byl na sklonku 1. svět války nucen prodat. V roce 1919 pak celé slapské panství připadlo do správy pražské Agrární banky. Ta ho posléze za 2 miliony korun prodala presidentu pražské obchodní komory Leo Bondymu (po něm pak majetek zdědili Emil a Egon Bondy). V letech 1927 až 1930 nechali majitelé zámek i celý areál statku přestavět na zámek v pseudobarokním stylu. 
Před zámkem, na místě bývalého rybníka, vyrostlo jezírko. V areálu statku byly postaveny nové stodoly, kolářská a kovářská dílna, skleník s teplovodním topením a dokonce benzínová čerpací stanice. Se započetím 2. svět války byla nucena rodina Bondyů, která měla židovský původ, uprchnout do zahraničí. V areálu zámku se nacházela škola Hitlerjugent a konaly se zde kurzy školení instruktorů tzv. Kuratoria (česká obdoba Hitlerjugent). Po válce byl majetek rodině vrácen, ale po roce 1948 o něj opět přišla. V druhé polovině 20. století byl objekt využíván ozbrojenými složkami ČSSR. Po roce 1990 byl restituován. V současné době je zámek v soukromých rukou, je prázdný a veřejnosti nepřístupný. Často je využíván filmaři k natáčení českých i zahraničních filmů.
Trasa a doprava na místo
pěšky (cca 1,5 km):
Zámek ve Slapech se nachází v dolní části obce u silnice Slapy - Buš. Jak již bylo výše řečeno, zámek je trvale nepřístupný a do jeho areálu je možno nahlédnout jen přes bránu, nacházející se na jižní straně areálu. Jde o příjemnou vycházku, kterou zvládne opravdu každý.
kolo (cca 1,5 km):
Stejně jako v případě pěší trasy.
auto (cca 1,5 km):
Cesta autem je k tomuto místu možná, ale vzhledem ke vzdálenosti vcelku zbytečná. Pokud se snad nakonec skutečně rozhodnete použít auto, je nutno zaparkovat na parkovišti na návsi ve Slapech k cíly dojít několik desítek metrů pěšky.
Souřadnice GPS
www.mapy.cz - 49°48'42.997"N, 14°23'49.097"E
Mapa
mapa edice KČT č. 38 / B5
Soubor je možné otevřít v samostatném okně a trasu si prohlédnout v detailu.
Jde o poutní místo s kaplí na břehu slapského jezera, které se dříve rozkládalo na nevelké rovince vysoko nad Vltavou. Empírová kaple Nanebevzetí Panny Marie byla vybudovaná v roce 1841 z podnětu vysloužilého vojína Jakuba Záhorského z nedaleké osady Lahoz (dnes zatopeno slapským jezerem). Kaple byla vysvěcena 17. 10. 1841 kaplanem Františkem Kostkou za veliké účasti lidu z okolí. Kříž stojící před kaplí nechal na vlastní náklady zbudovat chudý drátař Štěpán Hlavák z Koralovic v roce 1878. Od roku 1850 se na Rovínku dvakrát do roka sloužily mše (o svátcích Nejsvětější Trojice a Nanebevzetí pany Marie). Počty účastníků těchto poutí se počítaly na tisíce. Ještě v 50. letech 20. století putovala ze Slap na Rovínek procesí. Tradice poutí byla obnovena až po roce 1989 akaždoročně na 1. máje se zde sejde nevelká skupinka věřících z okolí. V roce 1883 se zde dokonce zastavila skupina pražských sokolů, putujících z Mníšku pod Brdy přes Svatojanské proudy do Prahy, vedená samotným Miroslavem Tyršem.
Před napuštěním Slapské přehrady, které proběhlo na jaře 1954, se kaplička Rovínek tyčila 50 mnad hladinou Vltavy. Na dně vltavského údolí, na břehu řeky přímo pod Rovínkem byla na počátku tzv. Svatojanských proudů v roce 1914 otevřena výletní restaurace Záhoří. Nechal ji zbudovat pan Král, majitel nedalekého statku Záhoří u Slap. Za první republiky prodělala restaurace několik přestaveb a stal se z ní poměrně populární hotel. Přímo u hotelu se od jara 1937 nacházel také přívoz přes Vltavu na nově zbudované silnici. Hotel byl jedním z výchozích bodů většiny výletníků do Svatojanských proudů a z přístaviště ležícího jen kousek pod hotelem vyplouvaly co chvíli výletní pramice, odvážející turisty k parníkům do Štěchovic. Kaple byla naposledy kompletně opravena v roce 2001.
Dne 24. ledna 1935 byl v hotelu Záhoří dvěma agenty gestapa zavražděn německý emigrant ing. Rudolf Formis. Ing. Formis měl v jednom z hotelových pokojů umístěnou vysílačku a ilegálně zde provozoval pravidelné protinacistické vysílání do sousedního Německa. Ing. Rudolf Formis je pochován na hřbitově v nedalekých Slapech n./Vlt.
Trasa a doprava na místo
pěšky (cca 3,1 km):
Nejjednodušším způsobem, jak se k Rovínku dostat, je využití červené turistické značky počínající na návsi pod kostelem ve Slapech. Ta vás pohodlně dovede až ke kapli. Cesta vede loukami a lesem a po cestě narazíte i na tzv. Zázračnou studánku. Jde o velice pěknou vycházku, kterou by měl zvládnout každý.
kolo (cca 4,4 km):
Je možno bez problémů použít stejnou cestu jako pro pěší výlet, ale je potřeba počítat s tím, že na několika místech není trasa pro kola zrovna vhodná. Bez problémů lze využít i trasu pro motorizované návštěvníky. Výlet zvládne každý průměrně zdatný cyklista.
auto (cca 4,5 km):
Cesta autem je poněkud složitější a je potřeba počítat s tím, že až přímo ke kapli se nadá přijet. Projeďte vsí Slapy až na křižovatku u motorestu. Zde odbočte doprava, směr přehrada a Nová Rabyně. Silnice ze Slap vede táhlým klesáním, kolem statku Záhoří (vpravo). Asi 500 metrůza vsí vjede silnice do lesa, po dalších 500 metrechnásleduje levotočivá zatáčka, kde je po pravé straně silnice malý plácek, kde je možno zaparkovat auto. Dále je nutno pokračovat po lesní cestě, po červené turistické značce, směrem do údolí. Po několika minutách dojdete k Rovínku.
Souřadnice GPS
www.mapy.cz - 49°49'8.96"N, 14°25'26.638"E
Mapa
mapa edice KČT č. 38 / B5
Soubor je možné otevřít v samostatném okně a trasu si prohlédnout v detailu.
4. Tři kříže - střed království českého u Slap
Jde o místo vyznačené v krajině třemi kamennými kříži. Tato lokalita je opředena mnohými tajemstvími a dodnes se vlastně neví, proč je právě toto místo takto označeno, od kdy tady kříže stojí a kdo je zde nechal jako první postavit. Místní vzpomínají na jakousi legendu, která toto místo označuje jako střed starého Království českého z dob snad Václavových nebo Karlových. Toto ale není nikde písemně doloženo. Jisté je, že o geografický střed Českého království se nejedná. Kdo ví, jaké „srdce“ tedy má legenda na mysli. V dostupné literatuře (Posvátná místa Království českého, Dr. A. Podlaha, 1909) je možno se dočíst, že zde původně stály kříže dřevěné a že byly čtyři. Postavit je zde údajně nechal Jakub Záhorský, vysloužilý voják, rodák z nedalekého statku Záhoří a iniciátor výstavby nedaleké kapličky Rovínek (postavena byla roku 1841). Až v roce 1878 byly původní kříže nahrazeny třemi kříži kamennými (viz. letopočet na zadní straně prostředního kříže). Proč jsou však kříže umístěny právě tady a jaký byl důvod jejich vzniku zde vysvětleno není. Podle jiných pramenů byl Jakub Záhorský rodákem z obce Lahoz. Ta se rozkládala v údolí pod kříži a při výstavbě přehradního jezera byla z části zatopena vzdutou Vltavou a z části zmizela mezi značným množstvím zde zbudovaných chat. Skutečností je, že rodina Záhorských v obci Lahoz skutečně žila a jejich chalupa stála přímo pod strání, na které jsou kříže postaveny. Mnozí bystří návštěvníci tohoto místa by mohli správně namítnout, že není příliš přesné v tomto případě hovořit o třech křížích, jelikož kříže zde stojí pouze dva, a to ty krajní. 
Pravda je však taková, že i na prostředním kříži se dříve nacházel křížek, který je však dnes již utažený. Ano, tyto drobné sakrální stavby totiž neunikly za dobu své existence rukám vandalů a byly několikrát poničeny, naposledy se tak stalo někdy v polovině 20. století. Roku 1957 byly však panem Josefem Chomátem z Přestavlk opět obnoveny, ale pravděpodobně ze statických důvodů musely být zaměněny podstavce levého a prostředního kříže. Levý kříž získal navíc hlavičku andělíčka, která dnes již bohužel opět chybí.
Trasa a doprava na místo
pěšky (cca 2,2 km):
Nalezení této lokality je v terénu poněkud složitější. Pokud máte možnost použití navigace GPS, vřele doporučuji. K místu nevede žádná značená trasa a kříže jsou schovány v lese na levém břehu zálivu jezera a ukryty mezi chatami. Projeďte vsí Přestavlky směrem ke Slapům. Na křižovatce mezi Přestavlky a Slapy (GPS: 49°48'41.006"N, 14°24'17.218"E), se vydejte po cestě doprava směrem k osadě Lahoz. Projděte kolem rybníka, restaurace Ztracený mlýn a pokračujte dále po cestě údolím směrem k vodě. V místech kde končí vltavský záliv, překročte potůček na levý břeh a vydejte se po pěšině kolem vody. Asi po 150 metrechpřijdete do lesa, a když se podíváte do svahu na levém břehu zálivu, kříže uvidíte přímo nad sebou. Výlet zvládne téměř každý, v závěrečných partiích je potřeba počítat s trochu složitějším hledáním lokality.
kolo (cca 2,2 km):
Pro cestu na kole je možné použít stejnou trasu jako pro pěší vycházku, ale je potřeba počítat s tím, že v závěrečných partiích není trasa vhodná pro jízdu na kole a kolo tedy spíše ponesete.
auto (cca 3 km):
Použití auta je pro návštěvu tohoto místa zcela nevhodné. Pokud, ale přesto auto použijete, je asi nejlepší jej zaparkovat na parkovišti u restaurace Ztracený mlýn v Lahozu a dál pokračovat po cestě údolím směrem k vodě. V místech kde končí vltavský záliv, překročte potůček na levý břeh a vydejte se po pěšině kolem vody. Asi po 150 metrechpřijdete do lesa, a když se podíváte do svahu na levém břehu zálivu, kříže uvidíte přímo nad sebou.
Souřadnice GPS
www.mapy.cz - 49°48'56.381"N, 14°25'4.019"E
Mapa
mapa edice KČT č. 38 / B5
Soubor je možné otevřít v samostatném okně a trasu si prohlédnout v detailu.
5. Boží muka u silnice Buš - Slapy
Jedná se o sloup s křížem na vrcholu, stojící na křižovatce u obce Buš. Doba i důvody výstavby těchto božích muk se podle různých pramenů různí. Dle soupisu památek v království českém, uskutečněném biskupem Antonínem Podlahou, byl sloup postaven na památku konce 30leté války v ½ 17. století. Postaven mě být zbožnými občany obce Buše. Podle jiných pramenů by mohl sloup pocházet z doby tereziánské, z období kdy v tomto kraji zuřil mor. Sloup byl postaven na místě krásného rozhledu do kraje, na malé vyvýšenině, u historické silnice spojující Slapy a Buš. O sloup se prý staraly a průběžně ho opravovali majitelé pole, v jehož cípu stál. Poslední opravu před výstavbou silnice zajistil sloupu Jan Listík z Buše č. p. 1. V souvislosti s výstavbou nové silnice do Svatojanských proudů (dnešní silnice vedoucí z křižovatky u Buše kolem golfového hřiště k autokempu na Skalici a na Ždáň) byla boží muka rozebrána a přenesena o několik metrů vedle. Stála totiž přímo uprostřed uvažované odbočky k Vltavě. Rozebrání se uskutečnilo 29. září 1931. Dělníci postavili nad sloupem dřevěný trojhran a pomocí řetězů ho ve třech částech postupně rozebrali. K překvapení všech byl sloup dutý. Dle názoru účastnících se dělníků, mohla dutina vzniknout pouze od dřevěného kmene, který byl při stavbě muk obezděn a později se rozpadl. V okolí stavby bylo nalezeno větší množství lidských kostí a lebek, které byly posléze opět uloženy v blízkosti nově postavených božích muk. V době výstavby silnice byl sloup odvezen do opravy k sochaři z Prahy. Dutina byla vyztužena železem a vylita betonem. Sloup byl nově instalován dne 23. 8. 1932. V pozdějších letech byly vedle božích muk vysazeny dvě lípy, které dnes celý sloup téměř zakrývají. V 90. letech 20. století byl v samém sousedství sloupu dosti nešťastně vystavěn motorest Rotunda.
Trasa a doprava na místo
pěšky (cca 1,7 km):
Lokalita se nachází jen několik set metrů od areálu golfového hřiště, a tudíž není problém k ní dojít za několik desítek minut pěšky. Boží muka stojí na křižovatce u obce Buš, na odbočce silnice od Slap k letoviskům Ždáň a Skalice. Celou cestu je nutno absolvovat po asfaltové silnici.
kolo (cca 1,7 km):
Stejná trasa jako pro pěší.
auto (cca 1,7 km):
Stejná trasa jako pro pěší. Zaparkovat je možno přímo v sousedství božích muk, na parkovišti u motorestu Rotunda.
Souřadnice GPS
www.mapy.cz - 49°48'15.525"N, 14°23'12.492"E
Mapa
mapa edice KČT č. 38 / B5
Soubor je možné otevřít v samostatném okně a trasu si prohlédnout v detailu.
Jedná se o velice pěkný, státem chráněný, několik staletí starý dub, stojící u lesní silnice vedoucí od hájovny do údolí říčky Kocáby. Dub je pojmenován podle komtesy Heleny Aichelburgové, dcery majitele slapského panství hraběte Korba z Weidenheimu. Komtesa Helena i její manžel hrabě Vladimír Aichelburg ve Slapech často rádi pobývali a brzy si získali ke zdejšímu kraji i obyvatelstvu přátelský vztah. Obzvláště oblíbena byla Helena, která horlivě podporovala i snahy místních českých vlastenců. Právě podle této Heleny byl pak ve Slapských lesích pojmenován jeden z nejhezčích dubů. Po smrti byla hraběnka pohřbena u zdi slapského kostela, dodnes je zde možno najít její náhrobek, i když ona sama zde již neleží. V roce 1907 byla převezena do rodinné hrobky. Není bez zajímavosti, že manžel Heleny, hrabě Vladimír Aichelburg, byl v roce 1881 zakládajícím členem slapského dobrovolného hasičstva. Horlivě podporoval místní školu a byl také prvním předsedou místní školní rady. Helenin dub byl v roce 2010 odborně prořezán a ošetřen.
Trasa a doprava na místo
pěšky (cca 4,6 km):
Z návsi ve Slapech se vydáte po modré turistické značce, která vás dovede až přímo k Heleninu dubu. Trasa vede po lesních pěšinách a cestách, není tedy třeba se obávat automobilového provozu. Po překonání hlavní silnice, spojující Prahu a Nový Knín, se navíc dostanete do pěkného lesa, který je při vhodném počasí ideální pro sběr hub. Vycházku je možno spojit i s návštěvou zaniklého lesního koupaliště a zapomenutého pomníčku, které jsou popsány na jiném místě tohoto průvodce a které budete při cestě doslova míjet. Jedná se o velice pěknou vycházku pro každého průměrně zdatného turistu.
kolo (cca 4,6 km):
Stejná trasa jako pro pěší. Výlet zvládne každý průměrně zdatný cyklista.
auto (cca 5 km):
Pokud se rozhodnete jet na místo autem, je nutné projet vsí Slapy až na hlavní silnici Nový Knín - Praha. Minete benzinovou pumpu směrem na Prahu a asi po 200 metrechzastavíte na křižovatce (možnost parkování po levé straně hlavní silnice). Z tohoto místa je již nutno dále pokračovat pěšky po modré turistické značce směr údolí Kocáby.
Souřadnice GPS
www.mapy.cz - 49°49'52.483"N, 14°22'29.393"E
Mapa
mapa edice KČT č. 38 / B5
Soubor je možné otevřít v samostatném okně a trasu si prohlédnout v detailu.
Ke krajině v okolí Slap patřila dlouhá léta řada místních studánek. Do dnešních dnů se jich bohužel mnoho nedochovalo. Jedna z mála se však nalézá v lese, u cesty vedoucí ze Slap k poutnímu místu Rovínek. Studánka je dnes situována kousek od konce jednoho ze zálivů přehradního jezera, je ukryta v náletových křovinách. Les, který ji kdysi obklopoval, musel ustoupit mohutnému lesnímu průseku. Přímo nad studánkou se totiž nalézá vedení vysokého napětí, vedoucí touto trasou od elektrárny u Slapské přehrady. Pramínek měl dříve zcela jiné obezdění, to bylo v 50. a 60. letech místními majiteli hausebotů a chataři zcela zničeno a studánka téměř zanikla. V 80. letech 20. století ji však naštěstí zase jiní dobří lidé obnovili a dali jí tak současný vzhled. Studánka je zvána jako „Zázračná“ a váže se k ní pověst, která říká, že napije-li se z ní nemocný, uzdraví se, napije-li se z ní ten, kdo má tajná přání, vyplní se mu, a napije-li se z ní ten, kdo je nešťastný, dojde potěšení. U studánky dříve visela i cedulka s krátkou modlitbou, právě zde bylo totiž jedno ze zastavení při procesích vedoucích touto trasou ze Slap k poutnímu místu Rovínek.
Trasa a doprava na místo
pěšky (cca 2,5 km):
Nejjednodušší způsob, jak se ke studánce dostat, je využití červené turistické značky vedoucí z návsi ve Slapech směrem k Rovínku. Při cestě z Přestavlk je možno se na tuto trasu napojit ve Slapech u pošty. Trasa je vhodná pro běžně zdatného turistu a vede po lesních a polních cestách. Velmi vhodné je návštěvu této lokality spojit s výletem na Rovínek, který se nachází již jen nedaleko odtud.
kolo (cca 2,5 km):
Stejně jako u trasy pro pěší. Pokud chcete využít spíše silnice a více se „projet“ je možno využít i trasu pro automobily. Výlet zvládne každý průměrně zdatný cyklista.
auto (cca 4 km):
Návštěva této lokality není pro auto vhodná. Pokud však přesto automobil zvolíte, je nutno projet vsí Slapy až k motorestu, na křižovatce odbočit doprava a vydat se po silnici směrem k přehradě / Nové Rabyni. Hned po výjezdu ze Slap je však nutno odbočit ke statku Záhoří (vpravo od silnice) a po zpevněné lesní cestě se vydat směrem k chatové osadě Lahoz. Ještě před osadou, na místě kde silnici kříží červená turistická značka, je nutno auto zaparkovat. Je zde malý plácek s kontejnery na směsný a tříděný odpad. Dále je nutno pokračovat pěšky po červené turistické značce směr k Rovínku. Asi po 250 metrůdlouhém sestupu po lesní cestě přijdete ke studánce, která je ukryta po levé straně cesty ve změti náletových křovin. Vede k ní však chodníček.
Souřadnice GPS
www.mapy.cz - 49°49'5.832"N, 14°25'3.204"E
Mapa
mapa edice KČT č. 38 / B5
Soubor je možné otevřít v samostatném okně a trasu si prohlédnout v detailu.
8. Povltavská stezka / bývalé Svatojanské proudy
Ač to může být pro mnohé překvapující, tak právě tato lokalita (vltavské údolí mezi Třebenicem a Štěchovicemi) je pro dění v kraji kolem Vltavy v posledních 150 letech poměrně dosti důležitá. Dnes je celý tento kraj znám jako rekreační oblast a místo, kde mnoho zejména pražanů tráví své víkendy, či dojíždí na jednodenní výlety. Právě divoce romantický říční kaňon mezi Třebenicemi a Štěchovicemi je prapříčinou tohoto „rekreačního“ dění. Právě v těchto místech totiž Vltava asi na 7 kmklesá o téměř 20 ma díky hlubokému a nepřístupnému údolí plnému kamenů a skal zde tvořila peřeje. Tyto peřeje byly odedávna známy jako tzv. Štěchovické proudy, od roku 1722 zvané proudy Svatojanské. Šlo o velice odlehlé a nepřístupné místo nedaleko Prahy. Změna nastala roku 1865, když do Štěchovic dorazil první parník a kraj se tak zpřístupnil široké veřejnosti, která do té doby neměla možnost sem jinak snadno přicestovat. Parníky započaly do Štěchovic přivážet čím dál více výletníků a letních hostí a na přelomu 19. a20. století se Svatojanské proudy staly snad nejznámější turistickou atrakcí v okolí Prahy. Vždyť právě zde, na trase Štěchovice - Sv. proudy, vyznačil v roce 1889 Klub Českých turistů svou vůbec první turistickou značku. Zcela mylná je tedy představa, že za rekreací na Slapy se začalo jezdit až s výstavbou Slapské přehrady, bylo to již mnohem dříve.
Svatojanské proudy začínaly tzv. Horním slapem (největší peřej), který se nacházel v místech posledního zákrutu Vltavy nad dnešní Slapskou přehradou. Peřej tvořil mohutný skalní práh, který zasahoval více než do poloviny řeky a tvořil tzv. „hrdlo“, kterým se řeka po tisíciletí drala. Na levém břehu tomuto místu dominovalo skalisko zvané „Sedlo“, na němž byl od roku 1643 umístěn několik metrů vysoký pískovcový sloup zvaný „Ferdinandův“. Na jeho vrcholu byla až do roku 1918 umístěna plechová rakouská orlice. Sloup byl vystavěn jako památník na dokončení rozsáhlých úprav koryta řeky, sloužících pro zvýšení bezpečnosti plavby ve Svatojanských proudech. Tyto práce inicioval a organizoval strahovský opat Kryšpín Fuk, sídlící na zámečku v nedalekém Hradištku. V roce 1722, při příležitosti blahořečení sv. Jana Nepomuckého, byla hned vedle skaliska postavena kamenná socha sv. Jana. Roku 1890 musela být socha pro špatný stav opravena, ale v roce 1908 ji bylo nutno stejně vyměnit za sochu novou. Horní slap byl peřejí největší, zdaleka ne však jedinou. Asi 100 metrůníže se nacházel tzv. „Dolní slap“ a dále po řece až do Štěchovic ještě mnoho dalších skalisek a balvanů, tvořících peřeje. Za pěkného počasí byla tato místa navštěvována skutečně davy výletníků. Pražská paroplavební společnost pro ně pořádala projížďky „Proudy na pramicích“, což byla velmi oblíbená atrakce. Na lodě, kterým se často přezdívalo „biograf“, se vešlo až 200 lidí. Při plavbě před cestujícími krajina ubíhala právě jako v biografu. Navíc plavba byla často velice vtipně komentována zkušenými lodivody, kteří cestujícím vykládali historky vážící se k jednotlivým skaliskům. Po připlutí do Štěchovic se výletnici občerstvili v některém z mnoha hostinců a do Prahy pokračovali parolodí. Ve 20. a30. letech se staly proudy vyhledávanou trampskou lokalitou. Začalo zde vznikat množství trampských osad, které je možno zde najít dodnes.
Svatojanské proudy zanikly v roce 1943 v souvislosti s výstavbou přehrady ve Štěchovicích. Vzdutá hladina skryla peřeje a přesto, že do Proudů se stále dál jezdilo, lokalita ztratila své hlavní lákadlo. Další ránu pak zasadilo v roce 1949 zahájení stavby přehrady Slapy, jejíž staveniště se rozkládalo přímo v lokalitě někdejšího Horního Slapu a skaliska Sedlo. I toto místo bylo nakonec v roce 1954 zatopeno hladinou Vltavy. Při výstavbě přehrady byl Ferdinandův sloup i se sochou sv. Jana Nepomuckého přemístěn na nové místo pod hrází přehrady, kde je možno je spatřit dodnes. Povltavská stezka dnes vede právě tímto údolím, kterým se draly ony pověstné Svatojanské proudy. I dnes neztratily nic ze své romantiky, i když hukot peřejí zde již neuslyšíte.
Trasa a doprava na místo
V případě povltavské stezky se nejedná ani tak o konkrétní zajímavé výletní místo, ale spíše o zajímavou výletní trasu. Za výchozí body této trasy lze tedy zvolit jak Třebenice, tak i Štěchovice. Zde jsou za nástupní místo na stezku zvoleny Třebenice.
pěšky (cca 15 km):
Z výchozího bodu je potřeba dorazit na náves ve Slapech. Zde se napojíte na červenou turistickou značku směr Rovínek. Kolem „Zázračné studánky“ dorazíte až ke kapli „Rovínek“. Odtud dále po červené turistické značce mírným stoupáním až k silnici Slapy - Třebenice. Zde červenou značku opustíte a vydáte se doprava po silnici. Asi po 2 kmdorazíte k přehradě a za další chvíli do Třebenic. Zde se napojíte na zelenou turistickou značku, po které sejdete do údolí pod přehradu. Minete sochu sv. Jana Nepomuckého. Pod přehradou si je možno prohlédnout původní Ferdinandův sloup. Po zelené značce pak budete pokračovat po pěšině kolem řeky. Postupně projdete chatové osady, lesní partie, minete vysoké skalní stěny. Na trase jsou i dva tunely pro pěší. Asi po 7 kmpřijdete k turistickému rozcestníku „Pod strání“ kde se napojíte na modrou turistickou značku směr Štěchovice, která vás dovede až k cíli. Jedná se o celodenní výlet, tomu je potřeba přizpůsobit obuv i výbavu. Nejedná se však o trasu, kterou by běžně zdatný turista s přehledem nezvládnul.
kolo:
Na povltavské stezce je jízda na kole zakázána! Trasa pro kola není vhodná. Místy vede po skalních pěšinách pro cyklisty nebezpečných.
auto (cca 15 km):
Povltavskou stezku nelze projet autem. Maximálně je možné dorazit autem do Třebenic, odkud je však nutno pokračovat pěšky. Pokud však chcete automobilu využít, je potřeba se dostat do Slap na křižovatku u motorestu a zde odbočit doprava směr přehrada a Nová Rabyně. Silnice vás po několika kilometrech dovede přímo k přehradě, kterou minete a přijedete až do Třebenic. Zde na parkovišti u restaurace je nutno zaparkovat a pokračovat pěšky po zelené turistické značce. Další trasa je stejná jako v popisu trasy pro pěší.
Souřadnice GPS
www.mapy.cz - 49°49'29.29"N, 14°26'25.107"E (rozcestí Třebenice) / 49°50'46.731"N, 14°27'3.32"E (osada Ztracenka) / 49°51'6.922"N, 14°24'22.888"E (rozcestí Štěchovice)
Mapa
mapa edice KČT č. 38 / A5,6/B5,6
Soubor je možné otevřít v samostatném okně a trasu si prohlédnout v detailu.
Info
Slapská přehrada byla první tzv. stavbou socialismu a zahájena byla v roce 1949. Plány a myšlenky na výstavbu přehrad na Vltavě však spadají do mnohem dřívějšího období, byly zcela vážně diskutovány již na počátku 20. letech 20. století. Prvním stupněm vltavské kaskády se stal vodní stupeň u Vraného nad Vltavou vybudovaný v letech 1930 - 1936. Další měly přijít na řadu přehrady Štěchovice a Slapy. Přehrada Štěchovice byla původně uvažována jako vyrovnávací nádrž přehrady Slapy a o obou přehradách bylo v dokumentech mluveno jako o dvou Štěchovických přehradních stupních. Místo pro zbudování přehrady Slapy bylo však původně vybráno zcela jinde. Původní lokalita byla vybrána v říčním kilometru 151, což je místo u dnešního letoviska Nová Rabyně. V letech 1928 - 1929 byl na tomto místě dokonce proveden podrobný geologický průzkum. V letech 1930 - 1932 byla budována od osad Buš (na levém břehu) a Stromeč (na pravém břehu) k Vltavě nová silnice, která měla sloužit jako přístup ke staveništi přehrady a která měla po vybudování přehrady přecházet přes její korunu. Je to ta silnice, kterou dnes sjíždíme od Neveklova k letovisku Nová Rabyně a od Buše ke golfovému hřišti a dále na Skalici. Z železniční stanice Davle byla vyprojektována železniční trať do Přestavlk, která měla sloužit pro dopravu stavebního materiálu. V létě roku 1930 bylo dokonce započato s vyměřováním této trati přímo v terénu. Díky nastalé hospodářské krizi a ne zcela dobrým výsledkům geologického průzkumu byla však stavba Slapské přehrady nakonec odložena. Stavba přehrady Štěchovice byla započata až na podzim 1937. Napuštěna byla v roce 1943 aještě několik let poté probíhaly dokončovací práce zejména na plavebních komorách a přečerpávací elektrárně. Stavba přehrady Slapy byla opět odložena díky nastalému válečnému konfliktu. Teprve v roce 1948 byl proveden nový geologický průzkum na novém místě u Třebenic a podle projektu Ing. Záruby započala stavba Slapské přehrady v roce 1949.
Staveniště přehrady se nacházelo na poměrně velice špatně přístupném místě. Šlo o hluboký skalnatý kaňon bez jakékoli přístupové komunikace. Nejprve bylo potřeba vybudovat zázemí pro dělníky a techniku. Na planině nad Vltavou pod Třebenicemi, začalo vyrůstat sídliště pro ubytování pracovníků, kanceláře a další potřebné provozy. Stejně tak na planině nad Vltavou, v místě dnešního letoviska Nová Rabyně, bylo vybudováno sídliště pro ubytování dělníků se zázemím (budovy dnešního hotelu Nová Rabyně). Od Obce Slapy se začala ve svazích na levém břehu Vltavy budovat nová přístupová komunikace na staveniště. Problémem byl přísun stavebního materiálu. Za tímto účelem byly do Třebenic vybudovány dvě nákladní lanovky. Jedna vedla z nedalekého kamenolomu v Teletíně a sloužila k dopravě kvalitního stavebního kamene. Druhá vedla až k železniční zastávce Luka pod Medníkem, kam byl po železnici dopravován materiál a lanovkou byl dále přepravován na staveniště u Třebenic. Pro ochranu staveniště v korytě Vltavy byly vybudovány dvě menší stavební hráze. Pro odklonění toku řeky byl ve skalisku na pravém břehu vyražen tzv. obtokový tunel, kterým Vltava proudila po několik dalších let a jeho vyústění je dodnes možno vidět ve stráni na pravém břehu pod přehradou. Napouštění zdrže započalo postupně roku 1954. Díky vytrvalým dešťům v jižních Čechách a nastalé povodni byla však nakonec zdrž napuštěna během několika málo dní. Přehrada tehdy nebyla ještě dokončena, chyběla mostovka, některé uzávěry přelivů a další technologie. Přesto se voda přelila přes korunu hráze a několik dní se valila přes přepady. Byla to první zatěžkávací zkouška, v které přehrada úspěšně obstála. Díky nedostatku místa v okolí přehrady byl oproti běžným zvyklostem umístěn objekt elektrárny přímo pod přelivy, do tělesa hráze. Jde o poměrně unikátní řešení, které sebou však nese i problémy v podobě zatékání do haly elektrárny v době využívání přelivů přehrady. Na přehradě již nebylo počítáno se stavbou plavebních zařízení (tak jako třeba u přehrad Vrané a Štěchovice), čímž byla definitivně znemožněna možnost nákladní i osobní plavby a veškeré lodě musejí dnes končit pod přehradou. Stavba byla definitivně dokončena v roce 1955, ato včetně uvedení elektrárny do zkušebního provozu. V následujícím roce bylo pak ministerstvem zemědělství, lesů a vodního hospodářství vydáno povolení k trvalému provozu.
S napuštěním přehrady zmizelo pod hladinou jezera nádherné údolí s několika vesnicemi, mnoha samotami a romantickými zákoutími. Těsně za přehradní zdí zmizel pod hladinou jezera i tzv. Horní slap se skaliskem Sedlo, na kterém se tyčil mohutný pískovcový sloup - památník na splavnění Vltavy. Horní slap se skaliskem a sloupem byly počátkem tzv. Svatojanských proudů - peřejí, které se z tohoto místa táhly hlubokým údolím až do Štěchovic. Horním slapem byla nazývána nejmohutnější peřej, převalující se přes skalní práh, vybíhající právě ze Sedla, které v tomto místě zasahovalo až za polovinu řeky a přehrazovalo ji. Na skalisku Sedlo stál od roku 1643 několik metrů vysoký pískovcový sloup, zvaný též jako sloup Ferdinandův. Na jeho vrcholu byla až do roku 1918 umístěna plechová rakouská orlice. Sloup byl vystavěn jako památník na dokončení rozsáhlých úprav koryta řeky sloužících pro zvýšení bezpečnosti plavby ve Svatojanských proudech. Tyto práce inicioval a organizoval strahovský opat Kryšpín Fuk, sídlící na zámečku v nedalekém Hradištku. V roce 1722, při příležitosti blahořečení sv. Jana Nepomuckého, byla hned vedle Sedla postavena kamenná socha. Od té doby byl tento úsek řeky nazýván Svatojanské proudy. Roku 1890 musela být socha pro špatný stav opravena, ale v roce 1908 ji bylo nutno stejně vyměnit za sochu novou. Při výstavbě přehrady byl sloup ze skaliska sejmut a společně se sochou sv. Jana Nepomuckého byly přeneseny na nová místa pod hrází. Zde je možno je spatřit dodnes.
Trasa a doprava na místo
pěšky (cca 6 km):
Z výchozího bodu je potřeba dorazit na náves ve Slapech. Zde se napojíte na červenou turistickou značku směr Rovínek. Kolem „Zázračné studánky“ dorazíte až ke kapli „Rovínek“. Odtud dále po červené turistické značce mírným stoupáním až k silnici Slapy - Třebenice. Zde červenou značku opustíte a vydáte se po silnici směrem doprava. Asi po 2 kmdorazíte přímo k přehradě. Pokud si chcete prohlédnout přehradu i z údolí, je nutné pokračovat dále směr Třebenice, kde se na parkovišti u restaurace napojíte na zelenou turistickou značku a sejdete do údolí. Po lesním schodišti sestoupíte až k silnici vedoucí k elektrárně. Minete sochu sv. Jana Nepomuckého a po několika desítkách metrů stanete přímo pod přehradou, kde stojí na skalisku i původní Ferdinandův sloup, přenesený sem zároveň se sochou sv. Jana ze zátopové oblasti. Jedná se o vycházku pro průměrně zdatného turistu. Je však mít na paměti, že část cesty je potřeba absolvovat po poměrně frekventované silnici.
kolo (cca 6 km):
Stejná trasa jako pro motorizované návštěvníky. Trasu na kole zvládne každý průměrně zdatný cyklista.
auto (cca 6 km):
Pokud se chcete k přehradě vydat autem, je potřeba se dostat do Slap na křižovatku u motorestu a zde odbočit doprava směr přehrada a Nová Rabyně. Silnice vás po několika kilometrech dovede přímo k přehradě. Zaparkovat je možno na kraji silnice směr Třebenice. Pokud si chcete prohlédnout přehradu z údolí, je nutné zaparkovat až přímo v Třebenicích na parkovišti u restaurace a vydat se po zelené turistické značce směrem k řece. Po lesním schodišti sestoupíte až k silnici vedoucí k elektrárně. Minete sochu sv. Jana Nepomuckého a po několika desítkách metrů stanete přímo pod přehradou, kde stojí na skalisku i původní Ferdinandův sloup, přenesený sem zároveň se sochou sv. Jana ze zátopové oblasti. Jedná se o výlet skutečně pro každého.
Souřadnice GPS
www.mapy.cz - 49°49'25.295"N, 14°26'2.63"E
Mapa
mapa edice KČT č. 38 / B5
Soubor je možné otevřít v samostatném okně a trasu si prohlédnout v detailu.
10. Třebenice s trampskou hospodou U Taterů
Třebenice jsou starobylou vesničkou rozkládající se nad Vltavským kaňonem. Prvně jsou připomínány již roku 1055. Dlouhá léta byly tvořeny jen několika chalupami rozloženými na planině nad Vltavou. Šlo o velmi odlehlé místo ze všech stran obklopené hlubokými lesy a skalními stěnami. Až do konce 40. let 20. století sem vedla pouze jedna lesní cesta odbočující z hlavní silnice Nový Knín - Praha a táhnoucí se lesy kolem vrchů Červená hora a Kolna. Teprve se začátkem výstavby Slapské přehrady (1949) byla do vsi vybudována nová silnice od Slap a na polích pod vsí bylo vybudováno velké sídliště pro stavitele přehrady. Původní zástavba je dnes skryta mezi novostavbami a množstvím chat a rozkládá se zejména v horní části obce v okolí původní kaple z roku 1870. Ve 20. letech 20. století se staly Třebenice, hlavně díky Vltavě a tzv. Svatojanským proudům, velmi populární a v okolí tak vzniklo mnoho trampských osad i samostatných chat a srubů. Mnohé osady dodnes existují a panuje v nich kamarádský duch. Právě ve staré části Třebenic dodnes funguje pravá stará trampská hospoda zvaná „U Taterů“. Byla otevřena roku 1920 aje provozována nepřetržitě, až do dnešních dní. Vždy jsou zde srdečně vítáni jak osadníci z okolních osad, tak chataři a kolemjdoucí turisté a výletníci. Tento svérázný podnik rozhodně stojí za návštěvu!
Trasa a doprava na místo
pěšky (trasa 1: cca 5 km/ trasa 2: cca 6 km):
Pokud se chcete do Třebenic vydat pěšky, máte k výběru hned dvě velice pěkné trasy. Obě začínají na návsi ve Slapech.
Trasa 1: Z návsi ve Slapech vyrazíte po zelené turistické značce. Příjemným stoupáním projdete lesní vilovou čtvrť zvanou „Na vyhlídce“ a přes Červenou horu dorazíte k rozcestí „Pod Homolí“. Odtud budete dále pokračovat po modré turistické značce směr Třebenice. Po necelém kilometru minete rozcestí „Kolna“ s pěknou informační cedulí o historii zdejšího kraje. Po dalším kilometru opustíte les a otevře se vám výhled do údolí Vltavy i s impozantními skalisky. Po dalších pár metrech již stojíte přímo u legendární hospody „U Taterů“. Velice pěkný výlet lesem pro průměrně zdatného turistu.
Trasa 2: Z návsi ve Slapech vyrazíte po červené turistické značce směr Rovínek. Kolem „Zázračné studánky“ dorazíte až ke kapli „Rovínek“. Odtud dále po červené turistické značce mírným stoupáním až k silnici Slapy - Třebenice. Překročíte silnici a lesem dále pokračujete po červené značce až k rozcestí „Kolna“, kde stojí pěkná informační cedule o historii zdejšího kraje. Dále pokračujete již po značce modré směr Třebenice. Asi po kilometru chůze opustíte les a otevře se vám výhled do údolí Vltavy i s impozantními skalisky. Po dalších pár metrech již stojíte přímo u legendární hospody „U Taterů“. Velice pěkný výlet lesem pro průměrně zdatného turistu.
kolo (cca 5 km):
Stejně jako trasa 1 pro pěší. Přibližně 1/3 cesty vede do kopce, zbytek je však velmi pěkným sjezdem po zpevněných lesních cestách. Výlet zvládne každý průměrně zdatný cyklista.
auto (cca 7,3 km):
Pokud se chcete do Třebenic vydat autem, je potřeba se dostat do Slap na křižovatku k motorestu a zde odbočit doprava směr přehrada a Nová Rabyně. Silnice vás po několika kilometrech dovede až k přehradě, kterou ovšem minete a po několika set metrech přijedete na parkoviště v centru tzv. „Nových“ Třebenic. Zde je auto potřeba zaparkovat a dále pokračovat pěšky. U parkoviště je možno navštívit přilehlou restauraci. Z parkoviště se pěšky vydáte mírným stoupáním po modré turistické značce do původních Třebenic. Po necelém kilometru stanete přímo před legendární hospodou „U Taterů“. Vycházku je možno spojit i s prohlídkou Slapské přehrady. Jedná se o vycházku skutečně pro každého.
Souřadnice GPS
www.mapy.cz - 49°49'51.454"N, 14°26'11.736"E
Mapa
mapa edice KČT č. 38 / B5,6
Soubor je možné otevřít v samostatném okně a trasu si prohlédnout v detailu.
11. Pomníček zavražděného hajného v lese nad Štěchovicemi
Jde o zajímavý pomník ukrytý v lesích mezi Slapy a Štěchovicemi. Nenajdete ho v žádné mapě ani turistickém průvodci. Jedná se o asi 1,5m vysoký žulový monolit na kamenné podezdívce, ve tvaru kmene stromu. Na pomníku je vytesán nápis v tomto znění: „Svému až do smrti věrnému služebníku Bedřichu Vejmelkovi věnuje jeho vděčný pán, + 4. října 1892“. Jak již ze samotného nápisu vyplývá, jde o upomínku na hajného zdejšího revíru, pana Bebřicha Vejmelku. Ten byl nalezen zavražděný, dne 4. října 1892 ráno, právě na tomto místě, které je někdy také zvané „Hřebínek“. Hajný byl zastřelen revolverem do levého oka. Údajně byl zavražděn pytlákem, podle jiných výpovědí se zastřelil sám. Bedřich Vejmelka byl 53 let stár a zanechal po sobě vdovu s dcerou a synem. Onen „vděčný pán“,uvedený na pomníku, byl pak zřejmě hrabě Bedřich Westphalen, tehdejší majitel slapského panství.
Trasa a doprava na místo
pěšky (cca 4,5 km):
Pokud se chceme na místo vydat pěšky, je nejlepší začít na návsi ve Slapech a vydat se po modré turistické značce. Po této značce vystoupáte až na kopec nad obec a po silnici sestoupíme ke křížení s hlavní silnicí Nový Knín - Praha. Zde sejdeme z modré značky a pokračujeme po značce zelené, směr Štěchovice. Asi po 1,3 kmchůze pěkným lesem po asfaltové silnici přijdeme na rozcestí (GPS: 49°50'7.095"N, 14°23'34.936"E) zvané též „U sv. Josefa“ na kterém je na stromě zavěšen sv. obrázek. Zde z asfaltové silnice sejděte a vydejte se lesní neznačenou cestou šikmo vpravo. Po této cestě pokračujte neustále přímo, mírně z kopce. Asi po 450 metrechdorazíte k pomníčku, který stojí přímo u cesty v mlází po pravé straně. Trasa vede po lesních pěšinách a cestách, není tedy třeba se obávat automobilového provozu. Jedná se o velice pěknou vycházku pro každého průměrně zdatného turistu. Okolní les je při vhodném počasí ideální pro sběr hub.
kolo (cca 4,5 km):
Stejná trasa jako pro pěší. Možno využít i trasu pro auta. Výlet zvládne každý průměrně zdatný cyklista.
auto (cca 5,3 km):
Pokud se rozhodnete jet na místo autem, je nutné projet vsí Slapy až na hlavní silnici Nový Knín - Praha. Minete benzínovou pumpu směrem na Prahu a asi po 300 metrechzastavte na malém lesním parkovišti na levé straně silnice. Z tohoto místa je již nutno dále pokračovat pěšky po zelené turistické značce směr Štěchovice. Pomníček je z tohoto místa vzdálen asi 1,8 km. Asi po 1,3 kmchůze pěkným lesem po asfaltové silnici přijdeme na rozcestí (GPS: 49°50'7.095"N, 14°23'34.936"E) zvané též „U sv. Josefa“, na kterém je na stromě zavěšen sv. obrázek. Zde z asfaltové silnice sejděte a vydejte se lesní neznačenou cestou šikmo vpravo. Po této cestě pokračujte neustále přímo, mírně z kopce. Asi po 450 metrechdorazíte k pomníčku, který stojí přímo u cesty v mlází po pravé straně. Trasa vede po lesních pěšinách a cestách, není tedy třeba se obávat automobilového provozu. Jedná se o velice pěknou vycházku pro každého průměrně zdatného turistu. Okolní les je při vhodném počasí ideální pro sběr hub.
Souřadnice GPS
www.mapy.cz - 49°50'15.393"N, 14°23'52.166"E
Mapa
mapa edice KČT č. 38 / A,B5
Soubor je možné otevřít v samostatném okně a trasu si prohlédnout v detailu.
12. Zapomenutý pomníček v lese u silnice nad obcí Slapy
Slapy a okolní krajina skrývají ještě mnoho tajemství a záhad. Jedním z takových tajemných míst je bezesporu zapomenutý kamenný pomníček nalézající se na kopci, v lese, u silnice Nový Knín - Slapy. Přestože pomníček stojí jen několik desítek metrů od této frekventované komunikace a v bezprostřední blízkosti se nalézá parkoviště využívané četnými houbaři, jen málo kdo má o existenci tohoto místa potuchy. Jedná se vlastně o kamenný blok ve tvaru písmene L. Na pomníku jsou vytesány dva překřížené obrazce (vypadající jako meče, jehlice či násady na motyku…) a několik čísel a písmen s ne zcela jasným smyslem. Pomník stojí mezi čtyřmi vzrostlými listnatými stromy. Okolí je zarostlé mnohem mladším porostem jehličnanů i listnáčů a je tedy jasné, že celá lokalita vypadala původně zcela jinak. O historii tohoto pomníku není nic známo. Nenašel jsem žádný odkaz v historických průvodcích, pomníček není zakreslen ani v žádné mapě. Mezi místními obyvateli se o původu pomníku tradují dvě teorie. Podle jedné jde o pomníček upomínající na vraždu mládence, kterého jeho milá dívka probodla jehlicí po té, co se dozvěděla, že její vyvolený se musí dle vůle rodičů oženit s jinou dívkou. Podle druhé teorie jde o upomínku na středověké hornické neštěstí a zkřížené obrazce na pomníčku mají symbolizovat násady havířských motyk. Pravdou je, že v této lokalitě a jejím okolí se ve středověku skutečně nacházelo několik šachet, kde se dolovalo zlato. Odhalení pravého původu tohoto místa ne sebe však zatím pořád čeká. To však nemění nic na skutečnosti, že se jedná o zajímavé místo, které by rozhodně nemělo unikat vaší pozornosti.
Trasa a doprava na místo
pěšky (cca 3,6 km):
Z výchozího stanoviště je potřeba projít vsí Přestavlky a dostat se na náves ve Slapech. Z tohoto bodu se dále vydáte po modré turistické značce směr údolí Kocáby. Po překonání hlavní silnice spojující Prahu a Nový Knín budete pokračovat lesní cestou po modré turistické značce, která asi po 150 mzahýbá doleva. Vy se však vydáte doprava a po dalších asi 100 metrechdorazíte k tajemnému a zapomenutému pomníčku. Tento výlet je vhodné spojit s návštěvou zaniklého lesního koupaliště a Helenina dubu, které se nacházejí v nedalekém okolí. Trasa vede po lesních pěšinách a cestách, není tedy třeba se obávat automobilového provozu. Jedná se o velice pěknou vycházku pro každého průměrně zdatného turistu. Okolní les je při vhodném počasí ideální pro sběr hub.
kolo (cca 3,6 km):
Stejná trasa jako pro pěší. Možno využít i trasu pro auta. Výlet zvládne každý průměrně zdatný cyklista.
auto (cca 4 km):
Pokud se rozhodnete jet na místo autem, je nutné projet vsí Slapy až na hlavní silnici Nový Knín - Praha. Minete benzínové čerpadlo směrem na Prahu a asi po 200 metrechzastavíte na křižovatce (možnost parkování po levé straně hlavní silnice). Z tohoto místa je již nutno dále pokračovat pěšky po modré turistické značce, která asi po 150 mzahýbá doleva. Vy se však vydáte doprava a po dalších asi 100 metrechdorazíte k tajemnému a zapomenutému pomníčku. Tento výlet je vhodné spojit s návštěvou zaniklého lesního koupaliště a Helenina dubu, které se nacházejí v nedalekém okolí. Trasa vede po lesních pěšinách a cestách, není tedy třeba se obávat automobilového provozu. Jedná se o velice pěknou vycházku pro každého průměrně zdatného turistu. Okolní les je při vhodném počasí ideální pro sběr hub.
Souřadnice GPS
www.mapy.cz - 49°49'33.617"N, 14°23'23.117"E
Mapa
mapa edice KČT č. 38 / B5
Soubor je možné otevřít v samostatném okně a trasu si prohlédnout v detailu.
Celý slapský region je dnes již dlouhá léta znám jako místo letní rekreace mnoha Pražanů. Letoviska na březích rozlehlého přehradního jezera zná téměř každý. Když se řekne „jedu na Slapy“, většinou každého hned napadne hlavně koupání v přehradě. Málo kdo však ví, že i Slapy měly své koupaliště. Koupaliště je však již delší dobu nepoužívané a značně zchátralé. Navíc se nenalézá přímo v obci, ale překvapivě v lese, na kopci nad obcí. Plovárna vznikla na místě tzv. Šeberových rybníčků a nachází se v lese, kousek od benzínové pumpy při silnici Nový Knín - Praha. Mnohé by napadlo, k čemu bylo potřeba ve Slapech stavět koupaliště, když obec je již odedávna spjata s řekou a tudíž koupání je bez problémů možné právě ve Vltavě. V roce 1935 však slapský velkostatek započal s postupným rozparcelováním rozsáhlých lesů na tzv. „Vyhlídce“. Záměrem bylo zde vybudovat doslova velkoryse pojaté „Letovisko Slapy“. Bylo zde vyměřeno téměř 500 parcel. Byly vyprojektovány silnice, přípojky elektřiny i vodovod. Celá zastavěná oblast měla sahat od silnice Štěchovice - Slapy až k Vltavě, k Rovínku a k počátku Sv. proudů. Hned v roce 1935 byla vybudována reprezentativní lesní restaurace „Na Vyhlídce“ se střelnicí a několik ukázkových vil. Celý projekt byl před válkou prezentován jako ideální a bezpečné útočiště mnoha pražských domácností před, v té době zcela reálnou, možností bombardování Prahy. Díky nastalým válečným událostem se nakonec projekt v původně plánovaném rozsahu nepodařil dokončit. No a právě součástí celého tohoto podniku byla i lesní plovárna, která byla dle dobových prospektů „vhodná též pro neplavce a dítky a zařízena pro závody a skoky“. U koupaliště se nacházely šatny a kiosek s občerstvením. Ještě v 50. letech se sem chodila slapská mládež koupat. Postupem času bylo koupaliště zastíněno vzrostlým lesem a postupně zchátralo až do dnešní podoby. K popularitě asi nepřispěla ani za každých okolností poměrně studená voda, kterou byl bazén napájen přímo z nedalekého pramene.
Trasa a doprava na místo
pěšky (cca 3,6 km):
Z výchozího stanoviště je potřeba projít vsí Přestavlky a dostat se na náves ve Slapech. Odtud se vydejte po modré turistické značce směr údolí Kocáby. Trasa vede po lesních pěšinách a cestách, není tedy třeba se obávat automobilového provozu. Po překonání hlavní silnice, spojující Prahu a Nový Knín, pokračujte po modré turistické značce vedoucí po lesní cestě. Asi po 150 metrechzahněte na křižovatce lesních cest doleva (pokud byste zde zahnuli doprava, asi po 100 metrechdorazíte k tajemnému, zapomenutému pomníčku - popsáno na jiném místě průvodce) a po dalších cca 400 metrechdorazíte k zaniklé plovárně. Koupaliště se nalézá přímo u cesty, ale obzvláště v létě není díky keřům z cesty téměř vůbec vidět. Nalézá se v místech, kde jsou po obou stranách cesty mokřiny. Plovárna je situována po pravé straně lesní cesty. Přímo k plovárně se dostanete po cestě, která odbočuje doprava ještě před mokřinou a která vás asi po 40 metrechdovede přímo na hráz koupaliště. Jedná se o velice pěknou vycházku pro každého průměrně zdatného turistu. Okolní les je při vhodném počasí ideální pro sběr hub.
kolo (cca 3,6 km):
Stejná trasa jako pro pěší. Možno využít i trasu pro auta. Výlet zvládne každý průměrně zdatný cyklista.
auto (cca 4 km):
Pokud se rozhodnete jet na místo autem, je nutné projet vsí Slapy až na hlavní silnici Nový Knín - Praha. Minete benzinovou pumpu směrem na Prahu a asi po 200 metrechzastavíte na křižovatce (možnost parkování po levé straně hlavní silnice). Z tohoto místa je již nutno dále pokračovat pěšky po modré turistické značce směr údolí Kocáby. Cesta k plovárně z tohoto místa je podrobně popsána v trase pro pěší návštěvníky.
Souřadnice GPS
www.mapy.cz - 49°49'34.663"N, 14°23'0.63"E
Mapa
mapa edice KČT č. 38 / B5
Soubor je možné otevřít v samostatném okně a trasu si prohlédnout v detailu.
14. Vyhlídka na Slapské jezero s letovisky nad Novou Rabyní
Zřejmě nejznámější a nejhezčí výhled na Slapské jezero. Z tohoto místa je možno přehlédnout jezero téměř již od přehrady až k rekreační oblasti Hrdlička. Jako na dlani máme přímo před sebou letovisko Ždáň, vlevo pak Měřín, vpravo Skalici a Novou Rabyni. Na horizontu se rozkládají vesnice Buš a Slapy. Právě z tohoto místa je také snad nejlepší výhled na areál golfového hřiště ve Slapech. Vyhlídka leží přímo u silnice Neveklov - Nová Rabyně a je zde i vhodné místo na zaparkování aut. V létě zde funguje kiosek s občerstvením a malým info-centrem. Vyhlídka vznikla v souvislosti s budováním přilehlé silnice, které zde probíhalo v letech 1930-1932. Silnice byla budována jako přístupová komunikace k plánované přehradě. Přehrada původně nebyla projektována do současných míst, ale měla stát v místech dnešního letoviska Nová Rabyně. V této lokalitě však díky nevhodnému podloží a hospodářské krizi nebyla nakonec nikdy realizována. Parkoviště, kde je možno odstavit auto, je situováno právě v prostoru jednoho z malých kamenolomů sloužících k těžbě stavebního materiálu, potřebného k budování silnice. Jen o několik desítek metrů jižněji od této vyhlídky se nalézá ještě jedna vyhlídka (GPS souřadnice: 49°47'58.733"N, 14°26'10.505"E). Ta byla původně vybavena i betonovou lavičkou a zábradlím, ale za desítky let bez údržby je již značně poničena a díky atraktivnější sestře přímo u silnice již upadla téměř v zapomnění.
Trasa a doprava na místo
pěšky (cca 9 km):
Slapy - Slapská přehrada - Nová Rabyně. Z Nové Rabyně dále po silnici. Asi po necelých 2 kmdorazíte na vyhlídku. Pěšky se na místo dá vcelku dobře dojít, ale téměř celá trasa vede po asfaltové komunikaci s automobilovým provozem. Na pěší výlet tedy tato lokalita není zrovna ideální.
kolo (cca 9 km):
Slapy - Slapská přehrada - Nová Rabyně. Z Nové Rabyně dále po silnici do kopce. Asi po necelých 2 kmdorazíte na vyhlídku. Celá trasa je vedena po asfaltových silnicích. Výlet zvládne každý průměrně zdatný cyklista. Pozor jen na koncové téměř 2 kmstoupání.
auto (cca 10 km):
Slapy - Slapská přehrada - Nová Rabyně. Z Nové Rabyně dále po silnici do kopce. Asi po necelých 2 kmdorazíte na vyhlídku. Cesta autem na tuto vyhlídku je asi nejrozumnější volba, už jen proto, že celá trasa vede po silnici a vlastně není možné volit žádnou alternativu. Přímo u vyhlídky je možné také bez problémů zaparkovat.
Souřadnice GPS
www.mapy.cz - 49°48'3.44"N, 14°26'9.488"E
Mapa
mapa edice KČT č. 38 / B5
Soubor je možné otevřít v samostatném okně a trasu si prohlédnout v detailu.
Jedná se zřejmě o nejúžasnější výhled do údolí Vltavy v okolí Prahy. Vyhlídka se nachází na téměř 200 metrůvysoké skalní stěně, z které se vám otevře nádherný výhled na meandry Vltavy v místech, kde se dříve údolím draly pověstné Svatojanské proudy. Právě tímto údolím se dnes přímo kolem vody vine tzv. Povltavská stezka. Skalní stěna, na níž se vyhlídka nachází, je nazývána též „Mařenka“, a to podle dívky, která prý zde z nešťastné lásky skočila a ukončila tak své trápení. Pokud se z vyhlídky podíváte napravo, uvidíte skalisko zvané „Žižkův brod“. Ve skalní stěně je zde údajně při vhodném nasvícení možno rozpoznat hlavu Jana Žižky. Přímo pod vámi se pak rozkládá podkova Vltavy. Její levou vnitřní část lemuje skalisko zvané „Bílá skála“. V pozadí se rozkládá ves Třebenice a vlevo v pozadí je pěkně vidět i Slapská přehrada. Jedná se o pohled na povltaví, který byste měli určitě zažít, stojí za to. Bohužel na vyhlídku samotnou nevede žádná značená trasa (ikdyž tomu kdysi tak bylo) a je potřeba trochu hledat.
Trasa a doprava na místo
pěšky:
Pro pěší výlet ze Slap není tato lokalita pro svou vzdálenost vhodná. Ideální je spojení dopravou autem a pěší vycházkou.
kolo (cca 17 km):
Golf Slapy - Slapy - přehrada Slapy - Nová Rabyně - Stromeč - směr Neveklov. U osady Loutí je nutno z hlavní silnice odbočit a vydat se po žluté turistické značce do Nedvězí. Z Nedvězí již opět mimo značenou trasu na Vysoký Újezd - Teletín. Z Teletína pokračujte opět po žluté turistické trase směr Pexův luh. V Teletíně projeďte kolem rybníka a kapličky a pokračujte mírným stoupáním po polní cestě. Žlutá značka z této cesty po chvíli odbočuje vlevo, vy však pokračujte dále po cestě a asi po 400 metrechdorazíte na rozcestí (49°49'34.613"N, 14°27'32.641"E). Dejte se vpravo a přejděte louku až k lesu (je nutno projít ohradou pro dobytek - dbejte na opětovné zavření průchodu v el. ohradníku!). Na kraji lesa lesa (49°49'37.457"N, 14°27'22.812"E) odbočte opět vpravo na lesní cestu a vydejte se po ní mírným stoupáním. Na rozcestí na vrcholu (49°49'48.686"N, 14°27'37.064"E) již narazíte na zbytky původního značení trasy. Zde se dejte doleva a po lesním chodníku, po několika stech metrech dorazíte na vyhlídku Máj. Výlet není příliš dlouhý, ale díky převýšení je vhodný spíše pro zdatnější cyklisty.
auto (cca 20 km):
Golf Slapy - Slapy - přehrada Slapy - Nová Rabyně - Stromeč - Vysoký Újezd - Teletín. Zde je nutno auto zaparkovat a dále pokračovat pěšky. Na vyhlídku je to z návsi ještě necelé 2 km. Z Teletína pokračujte po žluté turistické trase směr Pexův luh. V Teletíně projděte kolem rybníka a kapličky a pokračujte mírným stoupáním po polní cestě. Žlutá značka z této cesty po chvíli odbočuje vlevo, vy však pokračujte dále po cestě a asi po 400 metrechdorazíte na rozcestí (49°49'34.613"N, 14°27'32.641"E). Dejte se vpravo a přejděte louku až k lesu (je nutno projít ohradou pro dobytek - dbejte na opětovné zavření průchodu v el. ohradníku!). Na kraji lesa (49°49'37.457"N, 14°27'22.812"E) odbočte opět vpravo na lesní cestu a vydejte se po ní mírným stoupáním. Na rozcestí na vrcholu (49°49'48.686"N, 14°27'37.064"E) již narazíte na zbytky původního značení trasy. Zde se dejte doleva a po lesním chodníku, po několika stech metrech dorazíte na vyhlídku Máj. Výlet není příliš dlouhý, ale díky převýšení je vhodný spíše pro zdatnější cyklisty. Výlet vhodný pro každého.
Souřadnice GPS
www.mapy.cz - 49°49'55.333"N, 14°27'21.522"E
Mapa
mapa edice KČT č. 38 / B6
Soubor je možné otevřít v samostatném okně a trasu si prohlédnout v detailu.
16. Smetanova vyhlídka u Třebsína
Další velice pěkná vyhlídka do vltavského kaňonu. I tady se až do roku 1943 z údolí ozýval hukot pověstných Svatojanských proudů. Vyhlídka je pojmenována podle skladatele Bedřicha Smetany, který při komponování své Vltavy jistě dobře znal zdejší kraj. Vždyť při poslechu této skladby určitě každý pozná, kdy se ve skladbě Vltava valí Svatojanskými proudy a kdy již dospěla do klidnějších partií u Štěchovic. Při pohledu z vyhlídky do údolí se přímo proti vám, na protějším břehu, rozkládá trampská osada Ztracená naděje (tzv. Ztracenka). Osada zde byla založena jako první již v roce 1918. Nalevo se pne vrch Kletecko, napravo se rozkládá přírodní rezervace Kobylí draha. Relativně přímý úsek řeky, počínající u Ztracenky a končící nad Štěchovicemi, byl nazýván místním názvem „Na buku“. Vyhlídka je trochu schována mezi chatami, ale při troše instinktu ji lze dobře najít.
Trasa a doprava na místo
pěšky:
Pro pěší výlet ze Slap není tato lokalita pro svou vzdálenost vhodná. Ideální je spojení dopravou autem a pěší vycházkou.
kolo (cca 21 km):
Golf Slapy - Slapy - přehrada Slapy - Nová Rabyně - Stromeč - Vysoký Újezd - Teletín - Třebsín. U odbočky z hlavní silnice ke vsi Třebsín narazíte na žlutou turistickou značku přetínající tuto silnici. Vydáte se po této značce směrem k Teletínu. Asi po 100 mze značky sejděte a odbočte vpravo na polní cestu vedoucí přes pole a mířící k chatám na horizontu. U chat byste již měli narazit na šipku, která vás k vyhlídce bezpečně navede. Vzhledem ke vzdálenosti a reliéfu trasy se jedná o výlet vhodný spíše pro zdatnější cyklisty.
auto (cca 15 km):
Golf Slapy - Slapy - Štěchovice - Hradištko - Závist - Třebsín. Auto je možno zaparkovat na návsi v Třebsíně a k vyhlídce je nutno pokračovat pěšky. Z návsi je vzdálená necelé 2 km. Vydejte se po žluté turistické značce. Při hlavní silnici, u autobusové zastávky rozcestí - Třebsín pokračujte na polní cestu a asi po 100 mze žluté značky sejděte a odbočte vpravo na polní cestu vedoucí přes pole a mířící k chatám na horizontu. U chat byste již měli narazit na šipku, která vás k vyhlídce bezpečně navede. Jedná se o výlet vhodný pro každého.
Souřadnice GPS
www.mapy.cz - 49°50'54.459"N, 14°27'7.939"E
Mapa
mapa edice KČT č. 38 / A6
Soubor je možné otevřít v samostatném okně a trasu si prohlédnout v detailu.
17. Štěchovická přehrada s elektrárnou
Přehrada ve Štěchovicích byla plánována již na počátku 20. let 20. století a byla součástí širšího konceptu budování kaskády přehrad na Vltavě. Jeden z projektů například počítal s výstavbou vysoké sypané hráze, která měla ovšem stát výše oproti současnému stavu, v ohybu řeky u trampské osady Ztracenka. Stavba měla být vybavena efektními vodními přepady a velkoryse koncipovaným plavebním zařízením pro lodě i vory. Díky hospodářské krizi byla stavba neustále odkládána. Zajímavé je, že i místní obyvatelstvo výstavbu přehrady horlivě podporovalo a dokonce bylo uspořádáno několik demonstrací za postavení přehrady. Lidé od výstavby přehrady očekávali možnost zaměstnání v době krize a také jistou ochranu před každoročními povodněmi. Paradoxně právě realizace přehrady však měla za příčinu zánik největší místní turistické atrakce - Svatojanských proudů. Stavba přehrady byla nakonec zahájena na podzim roku 1937 ajejí realizaci provázely mnohé problémy. Stavbu zbrzdil i nastalý válečný konflikt, ale protože šlo o strategickou stavbu, výstavba nebyla zastavena ani v nejtěžších válečných letech. 
Na jaře 1940 bylo celé staveniště značně poškozeno při jarní ledové dřenici nebývalého rozsahu, stavba musela být pak na několik měsíců zastavena. K postupnému napouštění zdrže došlo v roce 1943. Přehrada je vybavena plavební komorou se třemi vzpěrnými vraty. Použití vzpěrných vrat při rozdílu hladin 20 mje značně nezvyklé a dodnes se jedná o nejvyšší plavební komoru v ČR. Společně s přehradou byla na vrcholu přilehlého vrchu Homole budována mohutná nádrž přečerpávací elektrárny. Celá stavba byla dokončena v roce 1947. Na pravém břehu u přehrady je možno shlédnout informační panel o historii i technických parametrech celé stavby. Na levém břehu, v areálu elektrárny, je zřízeno jedno z informačních center ČEZu, kde je možno objednat exkursi do elektrárny i s odborným výkladem.
Trasa a doprava na místo
pěšky:
Pro pěší výlet ze Slap není tato lokalita pro svou značnou vzdálenost a reliéf vhodná. Ideální je spojení dopravou autem na místo a pěší vycházkou po okolí.
kolo (cca 10 km):
Golf Slapy - Slapy - Štěchovice / Brunšov. U mostu přes Vltavu na Brunšově je nutno se vydat proti proudu po silnici na pravém břehu řeky. Po několika stech metrech dorazíte až k přehradě s plavebními komorami a informační cedulí. Pokud chcete navštívit informační centrum v elektrárně, je nutno se vydat na břeh levý a odbočit již před mostem ve Štěchovicích. Informační šipky vás dovedou až k přehradě. Vzhledem k vedení trasy po poměrně frekventované silnici a značnému převýšení se jedná o výlet pouze pro zdatné cyklisty.
auto (cca 10 km):
Golf Slapy - Slapy - Štěchovice / Brunšov. Auto zaparkujte na parkovišti ve Štěchovicích a k přehradě se vydejte pěšky. Přejděte most přes Vltavu a po silnici vedoucí po pravém břehu proti proudu řeky se dostanete až k plavebním komorám. Od přehrady je možno pěšky pokračovat po lesní pěšině kolem štěchovického jezera. Pěšina se asi po 1,5 kmztrácí v bývalém kamenolomu a je nutno se vrátit zpět. Jde však o pěknou vycházku. Z vltavského údolí před přehradou také odbočuje rokle Dušno, známá díky neúnavným hledačům tzv. štěchovického pokladu. Pro návštěvu info-centra v elektrárně je nutno se vydat na protější, levý břeh. K elektrárně vás dovedou informační šipky. Velice pěkná vycházka pro každého.
Souřadnice GPS
www.mapy.cz - 49°50'47.234"N, 14°25'7.344"E
Mapa
mapa edice KČT č. 38 / A,B5
Soubor je možné otevřít v samostatném okně a trasu si prohlédnout v detailu.
Info
informační centrum - www.cez.cz/cs/kontakty/informacni-centra/ic-stechovice.html
18. Nádrž přečerpávací elektrárny Štěchovice
Přečerpávací vodní elektrárna byla budována částečně současně s přehradou ve Štěchovicích v letech 1941 - 1947. Zatímco elektrárna je umístěna v areálu přehrady dole v údolí u řeky, akumulační nádrž se rozkládá na vrcholu přilehlého vrchu Homole. Oba objekty jsou spojeny vysokotlakým ocelovým potrubím, o průměru téměř 2 metrya délce 590 metrů, čímž je dosaženo spádu až 220 metrů. Bazén na vrcholu má objem 500 000 m³. Při jeho výstavbě byl odstraněn celý vrchol kopce a v průběhu několika let a za pomocí těžké techniky byla nádrž dokončena. Dodnes je v jejím sousedství možno spatřit betonovou konstrukci někdejší betonárky, která dnes slouží jako vysílač. Vrchol byl se stavebním dvorem, rozkládajícím se dole u řeky, spojen nákladní lanovkou. Dnes je vrchol Homole opět kompletně zalesněn a při pohledu z okolních kopců byste ani neřekli, že na vrcholu se nalézá poměrně velké jezero.
Trasa a doprava na místo
pěšky (trasa 1: cca 6 km/ trasa 2: cca 8 km):
Z návsi ve Slapech vás k nádrži přečerpávací elektrárny Štěchovice dovedou hned dvě turistické značky.
Trasa 1: Ze Slap se vydáte po zelené turistické značce, která vás dovede až k rozcestí Pod Homolí. Odtud budete již pokračovat po červené turistické značce, která vede po lesní asfaltové silnici. Ta se po čase mění na lesní chodník. Vy však pokračujte i dále po asfaltce, která vás zakrátko dovede až přímo k nádrži. Velice pěkná vycházka slapskými lesy, vhodná pro každého průměrně zdatného turistu.
Trasa 2:Ze Slap se vydáte po červené turistické značce, která vás kolem Zázračné studánky a Rovínku dovede až k rozcestí turistických značek Pod Homolí. Pokračujte dále po červené značce, která zde vede po lesní asfaltové silnici. Tu se po čase mění na lesní chodník. Vy však pokračujte i dále po asfaltce, která vás zakrátko dovede až přímo k nádrži. Velice pěkná vycházka slapskými lesy, vhodná pro každého průměrně zdatného turistu.
kolo (cca 6 km):
Z návsi ve Slapech se vydáte po zelené turistické značce, která vás dovede až k rozcestí Pod Homolí. Odtud budete již pokračovat po červené turistické značce, která vede po lesní asfaltové silnici. Ta se po čase mění na lesní chodník. Vy však pokračujte i dále po asfaltce, která vás zakrátko dovede až přímo k nádrži. Velice pěkný výlet převážně vedoucí po lesních asfaltových silnicích s minimálním provozem. Vhodné pro každého průměrně zdatného cyklistu.
auto:
Pro výlet autem není tato lokalita vhodná.
Souřadnice GPS
www.mapy.cz - 49°50'30.944"N, 14°25'6.839"E
Mapa
mapa edice KČT č. 38 / A,B5
Soubor je možné otevřít v samostatném okně a trasu si prohlédnout v detailu.
19. Vrch Besedná se zbytky Drtinovy rozhledny
Vrch Besedná vypínající se nad osadou Hněvšín byl v turistických průvodcích vždy uváděn jako místo velice pěkných výhledů na kraj kolem Vltavy. Nebylo tedy náhodou, že právě zde byla v roce 1926 vystavěna dřevěná rozhledna. Rozhledna byla slavnostně otevřena dne 11. července 1926 apojmenována byla na počest PhDr. Františka Drtiny, tehdy nedlouho zemřelého významného rodáka z nedalekého Hněvšína. Profesor Drtina byl v letech 1907 - 1911 říšským poslancem za Masarykovu realistickou stranu. Od listopadu 1918 byl pak poslancem revolučního Národního shromáždění a náměstkem ministra školství a národní osvěty a byl osobním přítelem T. G. Masaryka. Rozhledna se dlouhá léta těšila oblibě mnoha návštěvníků. Bohužel po roce 1948 začala její údržba váznout, čímž rozhledna během několika dalších let dospěla až do stavu celkové zchátralosti. Celkový nezájem o její opravu vyvrcholil roku 1967 jejím stržením. Rozhlednu na vrchu Besedné tedy bohužel již nenajdete, výhledy z vrcholu jsou také znemožněny vzrostlým lesem. Dodnes je zde však možné najít poměrně zachovalé kamenné základy rozhledny, v jejichž sousedství stojí informační cedule s historií stavby i jejím vyobrazením. Místo má dodnes své neopakovatelné kouzlo a jistě stojí za návštěvu. V posledních letech se vážně uvažuje o obnovení stavby na původním místě.
Trasa a doprava na místo
pěšky (cca 10 km):
Do Hněvšína vás z návsi ve Slapech dovede červená turistická značka, na kterou se lze napojit třeba na křižovatce u božích muk v Buši. Po této značce dorazíte přes obec Čím až k rozcestí nad vsí Křeničná. Zde se napojíte na zelenou turistickou značku a přes Křeničnou dojdete na rozcestí značek Besedná. Odtud je to na Besednou již jen kousek a dovede vás tam místní značení Drtinovy naučné stezky. Trasa vede z drtivé většiny po polních a lesních cestách a jedná se o velice pěknou procházku. Vzhledem ke své délce je vhodná spíše pro zdatnější turisty.
kolo (cca 11 km):
Pro cestu ze Slap na Besednou leze využít značené cyklotrasy č. 301. Ta vás přes obce Buš, Čím a ves Křeničnou přivede až na křižovatku silnice Chotilsko - Živohošť a odbočky do Hněvšína. Z této křižovatky budete asi muset kolo na vrchol již dotlačit. Na místo, kde kdysi rozhledna stála, vás dovede místní značení Drtinovy naučné stezky. Jedná se o velice pěkný a příjemný výlet pro každého průměrně zdatného cyklistu.
auto (cca 11 km):
Golf Slapy - Buš - Čím - Křeničná - Besedná. Auto je potřeba zanechat na křižovatce pod vrchem Besedná, při odbočce do Hněvšína. Přímo až na vrchol se autem vyjet nedá. Na místo, kde stávala rozhledna, je nutno dojít pěšky (asi 500m) a dovede vás tam místní značení Drtinovy naučné stezky. Jedná se o pěkný výlet pro každého.
Souřadnice GPS
www.mapy.cz - 49°45'52.593"N, 14°22'34.904"E
Mapa
mapa edice KČT č. 38 / B5
Soubor je možné otevřít v samostatném okně a trasu si prohlédnout v detailu.
Info
20. Hněvšín se statkem profesora Františka Drtiny
Hněvšín je malou vesničkou rozkládající se mezi vrchem Besedná a Vltavou. Do povědomí širší veřejnosti vstoupil jako rodiště PhDr. Františka Drtiny (1861 - 1925), univerzitního profesora, spisovatele, poslance a prvního státního tajemníka ministerstva školství a národní osvěty. Profesor Drtina do svého rodiště často zajížděl a nezřídka sem zval i své přátele. Několikrát ho zde dokonce osobně navštívil president republiky prof. Masaryk. V roce 1905 sem přijel se svými dětmi až z Prahy dokonce na kole. První návštěva T. G. Masaryka jako presidenta se v Hněvšíně udála roku 1919 aveřejnosti byla utajena. Po posezení v hostinci na Cholíně proběhla projížďka po Vltavě do Kobylník a odtud pěší vycházkou do Hněvšína. Zde již čekala na hosty auta připravená ke zpáteční cestě do Prahy. Dodnes stojí v Hněvšíně rodný Drtinův statek č. p. 4, na němž je od roku 2002 umístěna i znovu obnovená pamětní deska, upomínající na tohoto významného rodáka. V posledních letech se stal Hněvšín známý zejména jako místo konání tzv. Memoriálu generála Custra, organizovaného známým milovníkem koní a hercem Václavem Vydrou.
Trasa a doprava na místo
pěšky (cca 10 km):
Do Hněvšína vás z návsi ve Slapech dovede červená turistická značka, na kterou se lze napojit třeba na křižovatce u božích muk v Buši. Po této značce dorazíte přes obec Čím až k rozcestí nad vsí Křeničná. Zde se napojíte na zelenou turistickou značku a přes Křeničnou dojdete na rozcestí značek Besedná. Odtud je to do Hněvšína již jen kousek a dovede vás tam místní značení Drtinovy naučné stezky. Trasa vede z drtivé většiny po polních a lesních cestách a jedná se o velice pěknou procházku. Vzhledem ke své délce je vhodná spíše pro zdatnější turisty.
kolo (cca 11 km):
Pro cestu ze Slap do Hněvšína, lze využít značené cyklotrasy č. 301. Ta vás přes obce Buš, Čím a ves Křeničnou přivede až na křižovatku silnice Chotilsko - Živohošť a odbočky do Hněvšína pod vrchem Besedná. Zde z trasy odbočíte a silnice vás po několika stech metrech přivede až do vsi. Trasa vede po místních asfaltových komunikacích a jedná se o velice pěkný výlet pro každého běžně zdatného cyklistu.
auto (cca 12 km):
Golf Slapy - Buš - Čím - Křeničná - Hněvšín. Auto je možno zaparkovat při silnici u Hněvšína.
Souřadnice GPS
www.mapy.cz - 49°45'15.345"N, 14°23'9.267"E
Mapa
mapa edice KČT č. 38 / B5
Soubor je možné otevřít v samostatném okně a trasu si prohlédnout v detailu.
Info
21. Tvrz Nedvězí a mlýn z filmu „Na pasece u lesa“
Dřevěná tvrz Nedvězí je prvně připomínán již roku 1358 jako poplužní dvůr a sídlo pánu Nedvězských z Nedvězí. Od roku 1683 byla tvrz majetkem kapituly svatého Víta v Praze na Hradčanech. Dvůr, tak jak ho známe dnes, byl vystavěn kolem roku 1700 právě na místě původní dřevěné tvrze. Od roku 1858 byl pronajímán a roku 1927 byl nakonec prodán soukromým majitelům. Po roce 1948 převzal dvůr státní statek a celý areál začal postupně pomalu chátrat. Po roce 1990 byl objekt vrácen původním majitelům, kteří ho v roce 1995 odprodali, a po rozsáhlé rekonstrukci zde vznikla farma. Jen pár desítek metrů odsud je možno najít i mlýn „pana otce Ladislava Smoljaka“, který je známý z oblíbeného filmu „Na samotě u lesa“. Jde o soukromý objekt, na němž se bohužel v zimě 2010 pod tíhou sněhu zbortila část střechy.
Trasa a doprava na místo
pěšky (cca 11 km):
Z návsi ve Slapech se po červené turistické značce vydejte ve směru Štěchovice. Minete kapličku Rovínek a přijdete na silnici vedoucí k přehradě. Zde se vydáte vpravo po silnici a u přehrady se napojíte na modrou turistickou značku směr Vysoký Újezd. Přes ves Rabyně se dostanete až do údolí k tzv. Pexovu Luhu. Odtud budete již pokračovat po žluté turistické značce až do Nedvězí. Kousek před Nedvězím budete po pravé straně míjet onen známý mlýn z filmu Na samotě u lesa. Jedná se o velice pěknou vycházku, která je kromě asi 2 kmúseku vedena po lesních a polních cestách. Vzhledem ke své délce je však vhodná spíše pro zdatnější turisty.
kolo (cca 13 km):
Golf Slapy - Slapy - přehrada Slapy - Nová Rabyně - Stromeč - směr Neveklov. U osady Loutí je nutno z hlavní silnice odbočit vlevo a vydat se po žluté turistické značce. Ta vás po lesní silnici dovede až přímo do Nedvězí. Trasa je po většinu cesty vedena po asfaltových silnicích. I přes táhlé stoupání za Novou Rabyní se jedná o výlet pro každého běžně zdatného cyklistu.
auto (cca 16 km):
Golf Slapy - Slapy - přehrada Slapy - Nová Rabyně - Stromeč - směr Neveklov - odbočka směr Vysoký Újezd - Nedvězí. Auto je možno zaparkovat přímo před farmou. Pěkný výlet s mnoha možnostmi krátkých pěších procházek po okolí.
Souřadnice GPS
www.mapy.cz - 49°48'23.156"N, 14°27'58.128"E (Nedvězí) / 49°48'29.25"N, 14°27'52.558"E (mlýn)
Mapa
mapa edice KČT č. 38 / B6
Soubor je možné otevřít v samostatném okně a trasu si prohlédnout v detailu.
22. Usedlost „Medník“ s hospodářstvím a prodejem domácích produktů
Jde o malou ekologickou farmu založenou roku 1999, na níž se hospodaří po způsobu našich babiček a dědečků. Po předchozí domluvě zde rádi přivítají každého, kdo bude mít zájem se dozvědět něco více o domácím hospodářství. Obzvláště vhodná je návštěva pro rodiny s dětmi, které se zde mohou setkat s koněm, krávou, kozou atd. Všechna zvířata jsou zvyklá na kontakt s člověkem. V závislosti na ročním období je zde možno zakoupit i ekologické produkty vlastní výroby (tvaroh, mošt, sýr…). Návštěva rozhodně stojí za to!
Trasa a doprava na místo
pěšky:
Pro pěší výlet ze Slap není tato lokalita pro svou vzdálenost vhodná.
kolo (cca 21 km):
Golf Slapy - Slapy - přehrada Slapy - Nová Rabyně - Stromeč - Nedvězí - Vysoký Újezd - Teletín - Krňany - Závist. V Závisti najdete farmu již podle místního značení. Trasa pro cyklisty je téměř dvakrát delší než pokud byste jeli autem. V rámci možností však bere ohled na profil terénu, přičemž při použití trasy pro auta (což je také možné) jste nuceni překonávat značné výškové rozdíly. Navíc trasa pro auta vede po poměrně frekventovaných komunikacích. Jedná se výlet pro spíše zdatnější cyklisty.
auto (cca 14 km):
Golf Slapy - Slapy - Štěchovice - Hradištko - Závist. Farma se nachází přímo u silnice a díky informačním cedulím ji nelze minout. Jedná se o výlet pro každého s možností procházky po okolních lesích a loukách.
Souřadnice GPS
www.mapy.cz - 49°51'19.422"N, 14°26'47.198"E
Mapa
mapa edice KČT č. 38 / A6
Soubor je možné otevřít v samostatném okně a trasu si prohlédnout v detailu.
Info
Městské muzeum v Netvořicích bylo založeno již roku 1919 z iniciativy Spolku rodáků z Netvořic. Dnes muzeum spravuje společně se spolkem rodáků i obec. Muzeum není svým rozsahem nijak velké, ale najdete zde spoustu zajímavých exponátů odkazujících na historii tohoto kraje a života v něm. Chloubou muzea je kolekce tzv. týnecké kameniny. Najdete zde však i sbírku užitného umění, předmětů lidové tvořivosti a mnohé jiné zajímavosti.
Trasa a doprava na místo
pěšky:
Pro pěší výlet ze Slap není tato lokalita pro svou vzdálenost vhodná.
kolo (cca 19 km):
Golf Slapy - Slapy - přehrada Slapy - Nová Rabyně - Stromeč - Dalešice - Tuchyně - Netvořice. Muzeum se nachází asi 200 mchůze od návsi za budovou sokolovny. Jedná se o výlet pro středně zdatné cyklisty.
auto (cca 19 km):
Stejná trasa jako v případě cyklistů. Auto je možno ponechat na návsi či přímo před muzeem.
Souřadnice GPS
www.mapy.cz - 49°48'55.44"N, 14°31'10.958"E
Mapa
mapa edice KČT č. 38 / B6
Soubor je možné otevřít v samostatném okně a trasu si prohlédnout v detailu.
Info
24. Muzeum motocyklů Netvořice
Muzeum motocyklů v Netvořicích je věnováno především českým značkám Jawa a ČZ, kterých zde najdete několik desítek a které byly dlouhá léta vyráběny v nedalekém Týnci nad Sázavou. Strojů těchto značek tady mimochodem najdete více než 100 kusů. Muzeum je věnováno všem bývalým, současným i budoucím pracovníkům ve výrobě českých motocyklů, jako upomínka na zlatou éru československé motocyklové výroby a sportu. Jedná se o muzeum soukromé, umístěné v prostorách bývalé koželužny, jen několik desítek metrů vzdálené od městského muzea.
Trasa a doprava na místo
pěšky:
Pro pěší výlet ze Slap není tato lokalita pro svou vzdálenost vhodná.
kolo (cca 19 km):
Golf Slapy - Slapy - přehrada Slapy - Nová Rabyně - Stromeč - Dalešice - Tuchyně - Netvořice. Přímo v obci se muzeum vcelku špatně hledá a to i přes to, že je z návsi vzdálené jen několik desítek metrů. Doporučuji se v případě nouze poptat nějakého „místního“, který vám jistě rád poradí. Jedná se o výlet pro středně zdatné cyklisty.
auto (cca 19 km):
Stejná trasa jako v případě cyklistů. Auto je možno ponechat na návsi či přímo před muzeem.
Souřadnice GPS
www.mapy.cz - 49°48'59.546"N, 14°31'17.372"E
Mapa
mapa edice KČT č. 38 / B6
Soubor je možné otevřít v samostatném okně a trasu si prohlédnout v detailu.
Info
25. Vojenské muzeum v Lešanech
Vojenské muzeum v Lešanech je jednou z expozic Vojenského technického muzea v Praze, otevřenou v roce 1996. Muzeum se nachází v prostoru bývalých dělostřeleckých kasáren mezi obcemi Lešany a Krhanice. Expozice je specializována na prezentaci historické těžké bojové techniky. V současnosti ji tvoří více než 300 exponátů (tanky, auta, děla, motocykly…), vystavených v 7 halách a pod přístřešky na volném prostranství. Rozsahem a složením svých sbírek, v nichž je zastoupen nejeden unikát, se toto muzeum řadí k nejvýznamnějším evropským institucím svého druhu. Příznivci bojové techniky si zde v každém případě přijdou na své. V rámci expozice zde najdete třeba i legendární růžový tank, dříve umístěný jako pomník v Praze na Smíchově. Vstupné se neplatí.
Trasa a doprava na místo
pěšky:
Pro pěší výlet ze Slap není tato lokalita pro svou vzdálenost vhodná.
kolo (cca 25 km):
Golf Slapy - Slapy - přehrada Slapy - Nová Rabyně - Stromeč - Dalešice - Tuchyně - Netvořice - Břežany - Lešany. Muzeum nenajdete přímo v obci Lešany, ale o několik kilometrů dál v areálu bývalých kasáren. Z Lešan se vydejte po silnici směr Krhanice. Po necelém 1 kmse dostanete na křižovatku, kde budete již navigováni místním značením. Vzhledem ke vzdálenosti a převýšení se jedná spíše o výlet vhodný pro zdatnější cyklisty.
auto (cca 25 km):
Stejná trasa jako v případě cyklistů. Parkování je zajištěno přímo před vchodem do muzea.
Souřadnice GPS
www.mapy.cz - 49°51'17.624"N, 14°32'40.372"E
Mapa
mapa edice KČT č. 40 / A2
Soubor je možné otevřít v samostatném okně a trasu si prohlédnout v detailu.
Info
www.vhu.cz/cs/stranka/vojenske-technicke-muzeum/
26. Regionální muzeum v Jílovém u Prahy
Regionální muzeum v Jílovém u Prahy má ve svém názvu přívlastek „se specializací na zlato v ČR“. Rozhodně zde však najdete i mnohé další zajímavosti. Muzeum bylo založeno již roku 1891 analézá se v dolní části náměstí v budově zvané „dům Mince“. Právě zde se nalézalo sídlo horního úřadu, odkud bylo řízeno dolování zlata v Jílovém a okolí. V muzeu se nalézají stálé expozice: Zlato v České republice, Z historie regionu, Tramping a příroda v jižním okolí Prahy. Nabídka je průběžně obohacována o řadu krátkodobých výstav. V letních měsících je možno si na nádvoří vyzkoušet rýžování zlata ze zlatonosného písku řeky Sázavy. Amatérští geologové mají v dovezeném materiálu z místních hald možnost najít ukázky zdejších hornin a nerostů. Přírodovědce mohou zaujmout typy ptačích budek. Muzeum také nabízí možnost prohlídky hned tří důlních děl (štola sv. Josefa, štola sv. Antonína Peduánského, štola v Halířích) v okolí Jílového. Expozice jsou propojeny naučnou stezkou. Podrobnosti je možno najít na webových stránkách muzea.
Trasa a doprava na místo
pěšky:
Pro pěší výlet není tato lokalita pro svou vzdálenost ze Slap vhodná.
kolo (cca 30 km):
Golf Slapy - Slapy - přehrada Slapy - Nová Rabyně - Stromeč - Vysoký Újezd - Teletín - Krňany - Kamenný Přívoz - Jílové u Prahy. Muzeum se nachází na náměstí, hned vedle kostela. Výlet není pro cyklisty příliš vhodný. Lokalita se nachází od Slap dosti daleko a překonává značně členitý terén. Ve velké části vede po frekventovaných místních komunikacích.
auto (cca 30 km):
Golf Slapy - Slapy - přehrada Slapy - Nová Rabyně - Stromeč - Vysoký Újezd - Teletín - Krňany - Kamenný Přívoz - Jílové u Prahy. Auto doporučuji odstavit na parkovišti na náměstí, přímo před muzeem.
Souřadnice GPS
www.mapy.cz - 49°53'37.898"N, 14°29'38.387"E
Mapa
mapa edice KČT č. 38 / A6
Soubor je možné otevřít v samostatném okně a trasu si prohlédnout v detailu.
Info
27. Muzeum těžby zlata Nový Knín
Stejně jako nedaleká obec Štěchovice, tak i městečko Nový Knín je známé svou zlatohorní minulostí. Vždyť v 16. století se Knín řadil k několika nejvýznamnějším zlatohorním městům v českém království. Muzeum těžby zlata na novoknínsku naleznete přímo na náměstí v historické budově mincovny z 15. století, někdejšího sídla purkmistrovského úřadu. Expozice dokumentuje historii těžby zlata v tomto regionu od nejstarších dob až do 20. století v kontextu s historií Nového Knína. Muzeum je pobočkou Hornického muzea v Příbrami. 
Jistě bez zajímavosti není ani fakt, že právě v Novém Kníně na náměstí u kašny se natáčela jedna scéna ze všem dobře známého filmu „Ať žijí duchové“. Právě u kašny čekaly dětí na rozhodnutí, jestli jim bude hrad svěřen do péče. Porada, na které mělo toto důležité rozhodnutí padnout, se konala právě v budově, kde se dnes nachází muzeum těžby zlata. V okolí Nového Knína se pak nachází několik naučných stezek zaměřených právě na historii těžby zlata v tomto kraji.
Trasa a doprava na místo
pěšky:
Pro pěší výlet není tato lokalita pro svou vzdálenost ze Slap vhodná.
kolo (cca 13 km):
Trasa pro cyklisty je paradoxně delší než pokud pojedete autem, ale určitě se jedná o trasu atraktivnější. Z návsi ve Slapech se vydáte po žluté turistické značce, po staré zámecké silnici, kolem někdejší skládky a současné motokrosové dráhy, dorazíte až do Porostlin. Odtud budete pokračovat po zelené turistické značce přes pěknou vyhlídku na dobříšsko do Nových Dvorů. Zde opustíte turistické značení a po místní asfaltce se nádherným sjezdem přes ves Krámy vydáte až do údolí Kocáby - směr Velká Lečice. Hned na počátku Velké Lečice narazíte opět na zelenou turistickou značku, která vás po lesních a polních cestách dovede údolím Kocáby až na náměstí do Nového Knína. Právě zde najdete i Muzeum těžby zlata. Jedná se o velice pěkný výlet, který zvládne každý průměrně zdatný cyklista. Samozřejmě lze využít i trasu pro auta vedenou po místních asfaltových komunikacích.
auto (cca 10 km):
Golf Slapy - Buš - Nová Hospoda - Sudovice - Nový Knín. Auto je možno zaparkovat přímo na náměstí v Novém Kníně, na náměstí kde se nalézá i muzeum.
Souřadnice GPS
www.mapy.cz - 49°47'16.206"N, 14°17'37.203"E
Mapa
mapa edice KČT č. 38 / B4
Soubor je možné otevřít v samostatném okně a trasu si prohlédnout v detailu.
Info
Muzeum - www.muzeum-pribram.cz/exhmpb/exmzn/exmzn.html
Naučné stezky - www.zlatokop.cz/CKZ/clanky/cesky/NovyKninStezky/4StezkyNovokninska.htm
28. Poutní místo „Lurdy“ u Nového Knína
Mnozí z Vás jistě znají známé poutní místo Lurdy ve Francii. Málokdo však ví, že i v blízkosti Nového Knína se nacházejí takové malé „Lurdy“. Jedná se o tajemné místo na břehu říčky Kocáby, schované uprostřed lesů mezi Knínem a Dobříší. Zde však nejde o jeskyni jako ve skutečných Lurdech ve Francii, ale pouze o skalní výklenek s obrázkem Panny Marie Lurdské a spoustou dalších svatých sošek, obrázků, modliteb a například i svíček. 
Poutní místo je to spíše regionálního významu a založeno bylo přibližně před 100 lety. Lokalita je to opravdu velice pěkná a (i pokud nejste nijak duchovně založeni), určitě vás okolní lesy s říčkou Kocábou okouzlí. Místo je z náměstí v Novém Kníně vzdálené necelé 3 kma po cestě narazíte i na velice pěknou studánku.
Trasa a doprava na místo
pěšky:
Pro pěší výlet není tato lokalita pro svou vzdálenost ze Slap vhodná. Velmi vhodná je však kombinace dopravy autem a následné pěší vycházky z Nového Knína (popsáno níže).
kolo (cca 12 km):
Golf Slapy - Buš - Sudovice - Nový Knín. Z náměstí v Novém Kníně se vydáte po žluté turistické značce směr Kozí Hory. Po břehu říčky Kocáby projedete Starým Knínem. Na konci obce pokračuje žlutá značka dále po asfaltové silnici. Vy zde hlavní silnici opusťte a pokračujete dále cestou vedoucí údolím říčky Kocáby. Projedete chatovou osadou, minete studánku. Cesta se zde několikrát rozvětvuje, je však potřeba neustále se držet na cestě co nejblíže řeky. Po necelých 3 kmvás tato lesní cesta přivede až ke skalnímu převisu zvanému „Lurdy“. Jedná se o velice příjemný výlet vhodný pro každého průměrně zdatného cyklistu.
auto (cca 12 km):
Golf Slapy - Buš - Sudovice - Nový Knín. Na náměstí v Novém Kníně auto zaparkujte a dále se vydejte pěšky po žluté turistické značce směr Kozí Hory. Několik set metrů pod náměstím přijdete k říčce Kocábě, jejíž tok budete proti proudu sledovat až k samotnému cíli. Na konci obce pokračuje žlutá značka dále po asfaltové silnici. Vy zde hlavní silnici opusťte a pokračujete dále cestou vedoucí údolím říčky Kocáby. Projedete chatovou osadou, minete studánku. Cesta se zde několikrát rozvětvuje, je však potřeba se neustále držet na cestě co nejblíže řeky. Po necelých 3 kmvás tato lesní cesta přivede až ke skalnímu převisu zvanému „Lurdy“. Jedná se o velice příjemný výlet vhodný pro každého.
Souřadnice GPS
www.mapy.cz - 49°46'47.558"N, 14°15'39.057"E
Mapa
mapa edice KČT č. 38 / B3,4
Soubor je možné otevřít v samostatném okně a trasu si prohlédnout v detailu.
29. Zaniklý zlatodůl v Kozích Horách u Nového Knína
Jedná se o zbytky jednoho z průzkumných dolování v okolí Nového Knína, o tzv. štolu Sylvy Tarouccy. Štola je dlouhá asi 200 ma byla založena roku 1911 hrabětemSylvou Tarouccou, majitelem průhonického panství, který v té době podnikal kutací práce v celé oblasti se snahou o znovuotevření zlatých dolů. Při ražbě štoly byly na několika místech naraženy staré dobývky. Ve 20. letech 20. století bylo však dílo pro neperspektivnost opuštěno. V 50. letech byla štola znovu otevřena při průzkumných pracích a po vyčištění byla zmapována a ovzorkována. V 80. letech byly v rámci geologického průzkumu celé oblasti provedeny dva hlubší vrty. 
Jejich výsledky potvrdily, že obsahy zlata jsou zde velmi nízké a dolování by bylo neekonomické. Lokalita se nalézá uprostřed lesa na úbočí vrchu Besídka v těsné blízkosti jedné z lesních cest a trasy turistické značky. V okolí lze dodnes dobře rozeznat několik propadů a spoustu odvalů, na které se vyvážela vytěžená hornina. Z důvodu bezpečnosti je lokalita obehnána dřevěným oplocením, štola je zakryta mříží. Na místě naleznete informační tabulku s historií těchto míst i plánkem zdejších štol. Místo je součástí naučné stezky Kozí Hory - Libčice, jejíž počátek naleznete na náměstí v Novém Kníně.
Trasa a doprava na místo
pěšky:
Pro pěší výlet ze Slap není tato lokalita pro svou značnou vzdálenost vhodná. Využít však lze naučné stezky Kozí Hory, která počíná v Novém Kníně a vede i přes tuto lokalitu. V terénu je bohužel trasa stezky dosti poničena, není možno se na ni vždy spolehnout.
kolo (cca 17 km):
Golf Slapy - Buš - Čím - Chotilsko - Prostřední Lhota - Libčice - Chramiště. Z Chramiště je nutno pokračovat po modré turistické značce směr Dobříš. Značka vede po lesní cestě a asi po 1 kmvás k bývalému dolu přivede. Jedná se o velice pěkný výlet, který je možno spojit s výletem k památníku Karla Čapka do Strže. Jedná se o výlet vhodný pro průměrně zdatné cyklisty.
auto (cca 17 km):
Golf Slapy - Buš - Čím - Chotilsko - Prostřední Lhota - Libčice - Chramiště - Hranice. Autem nelze až přímo k zlatodolu přijet. Je nutno ho zaparkovat na křižovatce u osady Hranice (GPS souřadnice: 49°45'52.214"N, 14°15'48.397"E) a dále pokračovat po modré turistické značce směr Dobříš, která vás k zlatodolu po necelém 1 kmpřivede. Jedná se o vycházku vhodnou opravdu pro každého.
Souřadnice GPS
www.mapy.cz - 49°45'41.003"N, 14°15'16.776"E
Mapa
mapa edice KČT č. 38 / B3
Soubor je možné otevřít v samostatném okně a trasu si prohlédnout v detailu.
Info
Naučná stezka - www.zlatokop.cz/CKZ/clanky/cesky/NovyKninStezky/2StezkaLibcice.htm
Velice pěkné údolí zlatonosné říčky Kocáby, táhnoucí se v délce asi 15 kmz Nového Knína do Štěchovic. Kocába je zde neregulovaná a v meandrech se proplétá tichým a opuštěným údolím plným lesů a luk. Na říčce se dříve nacházelo několik mlýnů, z nichž některé lze vcelku dobře lokalizovat i dnes. V souvislosti se zlatohorní historií Nového Knína i Štěchovic lze v údolí dodnes rozpoznat zbytky důlní činnosti. Na říčce se také zlato aktivně rýžovalo. 
Je zde instalována, bohužel již značně poničená, naučná stezka popisující tyto důlní památky. V osadě Malá Lečice, v místech kde se říčka prořezává ostrým skaliskem, se nachází lokalita, na které bylo v roce 1999 pořádáno mistrovství světa v rýžování zlata. Blíže ke Štěchovicím se pak údolí čím dál více klikatí a je lemováno vysokými skalisky. Údolí zde má zcela jiný ráz a díky své klikatosti je zde Kocába nazývána Hadí řekou. Prázdné louky jsou však již ty tam. 
Právě zde byly totiž od 30. let 20. století zakládány četné trampské osady, které zde čile fungují doposud. Procházka po údolí Kocáby, ať třeba jen v některém jejím kratším úseku, je rozhodně báječný zážitek a pokud ji spojíte s návštěvou historického městečka Nového Knína, určitě nebudete zklamáni.
Trasa a doprava na místo
V případě údolí Kocáby se nejedná ani tak o konkrétní zajímavé výletní místo, ale spíše o zajímavou výletní trasu, na kterou lze nastoupit hned na několika místech, přičemž není nutné projít údolí celé.
pěšky (okruh 1: cca 15 km/ okruh 2: cca 15 km):
Pokud se chcete do údolí Kocáby vydat ze Slap pěšky, máte k výběru hned dvě velice pěkné trasy. Obě začínají na návsi ve Slapech a samozřejmě je možné je vcelku dobře zkombinovat podle momentální nálady a kondice.
Okruh 1: Z návsi ve Slapech vyrazíte po modré turistické značce, která vás místními lesy, kolem zapomenutého koupaliště a Helenina dubu, přivede až do samotného údolí k řece. Od rozcestí turistických značek „Pod Bojanovicemi“ budete pokračovat po zelené turistické značce až do Malé Lečice. Cesta vede po loukách, překrásným údolím kolem řeky. V Malé Lečici údolí opustíte a vydáte se po žluté turistické značce přes Královky zpět do Slap. Značka Vás dovede na stejné místo, kde jste svůj výlet začínali. Vzhledem ke své délce a převýšení se jedná spíše o trasu vhodnou pro zdatnější turisty.
Okruh 2: Z návsi ve Slapech vyrazíte po žluté turistické značce směr Královky a Malá Lečice, která vás dovede až do údolí ke Kocábě. Z Malé Lečice pokračujte údolím po zelené turistické značce směr Velká Lečice. Na konci obce, v místech kde značka opouští asfaltovou silnici, se vydejte po této silnici do kopce směr Krámy a Nové Dvory. V Nových Dvorech se opět napojíte na zelenou turistickou značku a budete pokračovat do Porostlin. Na kopci mezi Novými Dvory a Porostlinami na vás čeká nádherný výhled do kraje a na hřeben Brd. V Porostlinách se napojíte na žlutou turistickou značku a ta Vás přivede až na náves do Slap. Vzhledem ke své délce a převýšení se jedná spíše o trasu vhodnou pro zdatnější turisty.
kolo (cca 25-35 km):
Golf Slapy - Buš - Sudovice - Nový Knín - Velká Lečice - Malá Lečice - Štěchovice. Celým údolím lze na kole projet vcelku pohodlně až na několik krátkých úseků, kdy je kolo nutné vést či přenést. Celou trasou z Knína až do Štěchovic vás údolím provede zelená, modrá a žlutá turistická značka. Není nutné projet trasu celou, ale je možno použít i trasy uvedené v části pro pěší turisty. Pokud se rozhodnete výlet ukončit ve Štěchovicích, jedná se o trasu vhodnou pro každého průměrně zdatného cyklistu. V případě, že chcete výjezd ukončit opět ve Slapech je nutno absolvovat poměrně náročné a zdlouhavé stoupání ze Štěchovic (případně přímo z údolí Kocáby po modré značce) směrem na Slapy a výlet se tak stává vhodným jen pro zdatné cyklisty.
auto (trasa 1: cca 10 km/ trasa 2: cca 9 km):
Údolí Kocáby nelze autem projet. Je však možné k němu autem přijet a podniknou pěší vycházku po okolí a zase se k autu vrátit. Zřejmě nejvhodnějšími výchozími místy pro takto koncipovaný výlet je městečko Nový Knín či ves Velká Lečice.
Trasa 1: Golf Slapy - Buš - Krámy - Velká Lečice. Ve Velké Lečici je možno zaparkovat auto třeba u rozcestí turistických značek a po zelené značce se vydat na procházku kolem říčky. Možné jsou oba směry, na Knín i Štěchovice. Až vás vycházka omrzí, prostě se jen vrátíte po stejné trase k autu. Jedná se o výlet vhodný pro každého.
Trasa 2: Golf Slapy - Buš - Sudovice - Nový Knín. V Novém Kníně je možno auto zaparkovat přímo na náměstí, kde najdete i rozcestí turistických značek. Zde je možno se vydat po zelené značce na vycházku údolím. Možno je dojít až do Velké Lečice a nebo klidně i dále. Až vás vycházka omrzí, prostě se jen vrátíte po stejné trase do Knína. Jedná se o výlet vhodný pro každého.
Souřadnice GPS
www.mapy.cz - 49°47'16.576"N, 14°17'35.522"E (rozcestí Nový Knín) / 49°51'6.922"N, 14°24'22.888"E (rozcestí Štěchovice)
Mapa
mapa edice KČT č. 38 / A5/B4,5
Soubor je možné otevřít v samostatném okně a trasu si prohlédnout v detailu.
31. Hornický skanzen Březové Hory v Příbrami
Jedná se o soubor expozic Hornického muzea v Příbrami, rozkládající se na místě někdejší důlní činnosti v části města zvaném Březové Hory. Expozice je to skutečně rozsáhlá a velice zajímavá. Vždyť Příbram má být ve své důlní historii také skutečně na co hrdá. Právě zde, na šachtě dolu Vojtěch, bylo v roce 1875 dosaženo poprvé na světe hloubky 1000m. Expozice se na Březových horách nalézají na několika místech, a pokud zde budete chtít strávit třeba i celý den, určitě se tady nudit nebudete. Prohlídku můžete začít třeba v areálu někdejší Ševčinské šachty, jejíž těžní věž z roku 1879 je dokonce zapsána na seznamu technických památek UNESCO. Najdete zde expozice zaměřené na historii zdejší těžby od pravěku až do ukončení činnosti, na volném prostranství je pak instalováno množství důlní techniky. Součástí expozice je i původní hornická chalupa ze 17. století, kde vznikla expozice přibližující život havířské rodiny. Další možností je návštěva podzemí dolu Drkolnov. Technickou památkou mezinárodního významu je zde obrovské vodní kolo z roku 1850 o průměru 12,4 metru, které sloužilo k čerpání vody z dolu. Součástí prohlídky je také unikátní atrakce - jízda tzv. úpadnicí, dlouhou 51 mdo podzemí dolu jako po skluzavce. Z nádvoří Ševčinského doluje pak možno se svézt hornickým vláčkem po trase dlouhé 230 msměrem k dolu Vojtěch, kde se nacházejí další expozice. Je zde instalována expozice odkazující na již výše zmíněné světové prvenství v dosažení hloubky 1000m. Zájem návštěvníků jistě upoutá také prohlídka historického podzemí šachetní budovy. V nedaleké strojovně se nachází unikátní parní těžní stroj Breitfeld & Daněk z roku 1889. Další expozice se nacházejí v areálu někdejšího dolu Anna, kde je možno uvidět třeba další unikátní těžní stroj. K oblíbeným atrakcím bezesporu patří projížďka důlním vláčkem 260 mdlouhou Prokopskou štolou,která směřuje k ústí jámy Prokop. Pro zájemce je pak možno navštívit i specializovanou expozici mineralogie. Nudit se zde určitě nebudete.
Trasa a doprava na místo
pěšky:
Pro pěší výlet není tato lokalita pro svou značnou vzdálenost ze Slap vhodná.
kolo:
Pro výlet na kole není tato lokalita pro svou značnou vzdálenost ze Slap vhodná.
auto (cca 42 km):
Golf Slapy - Buš - Nový Knín - Dobříš - Příbram - Příbram / Březové hory. Areál muzea se nachází v městské části Příbrami zvané Březové Hory, která se nachází asi 2 kmod centra města. Příjezd k areálu muzea je ze všech směrů značen místním značením a parkování je zajištěno přímo u vchodů do jednotlivých expozic.
Souřadnice GPS
www.mapy.cz - 49°40'59.156"N, 13°59'14.009"E
Mapa
mapa edice KČT č. 38 / C0
Soubor je možné otevřít v samostatném okně a trasu si prohlédnout v detailu.
Info
Muzeum - www.muzeum-pribram.cz/exhmpb/exbh/exbh.html
Příbram - www.pribram-city.cz
32. Příbram a poutní místo na Svaté hoře
Příbram sama o sobě stojí za návštěvu, a to nejen díky unikátnímu hornickému skanzenu na Březových Horách (je popsáno na jiném místě), ale určitě i díky poutnímu místu rozkládajícímu se na vrchu nad městem a veřejnosti všeobecně známému pod názvem Svatá hora. Přímo z centra města lze na Svatou horu vystoupat po 450 mdlouhém krytém schodišti, na jehož konečné architektonické podobě se v letech 1727 - 1728 se podílel K. I. Dienzenhofer. Přímo na vrcholu se pak rozkládá areál s bazilikou Nanebevzetí Panny Marie Svatohorské. Výstavba komplexu proběhla v letech 1658 - 1675 podle plánu Carla Luraga a P. Benjamina Šlajera. Tuto mimořádně cennou památku českého baroka 17. století vyzdobila řada umělců v čele se světoznámým sochařem J. Brokoffem, malířem P. Brandlem a dalšími. Jde o známé evropské mariánské poutní místo a barokní architektonický skvost, tyčící se nad městem již víc než 300 let.
Trasa a doprava na místo
pěšky:
Pro pěší výlet není tato lokalita pro svou značnou vzdálenost ze Slap vhodná.
kolo:
Pro výlet na kole není tato lokalita pro svou značnou vzdálenost ze Slap vhodná.
auto (cca 38 km):
Golf Slapy - Buš - Nový Knín - Dobříš - Příbram. Auto lze zaparkovat přímo na Svaté hoře. Doporučuji ho však nechat na některém z hlídaných parkovišť ve městě. Výlet spojit s prohlídkou centra Příbrami a na Svatou horu vystoupat po krytém schodišti přímo z centra. Dle zvoleného přístupu na svatou horu se jedná o výlet vhodný pro každého.
Souřadnice GPS
www.mapy.cz - 49°41'6.351"N, 14°1'5.654"E (Svatá hora)
Mapa
mapa edice KČT č. 38 / C1
Soubor je možné otevřít v samostatném okně a trasu si prohlédnout v detailu.
Info
Svatá Hora - www.svata-hora.cz
Příbram - www.pribram-city.cz
33. Památník Vojna v Lešeticích u Příbrami
Jedná se o jednu z expozic Hornického muzea v Příbrami, mapující ne zrovna radostné období našich poválečných dějin. Je možno si zde prohlédnout bývalý zajatecký tábor z let 1947 - 1949 pro německé válečné zajatce, který byl v období let 1949 až 1951 táborem nucených prací a následně vězeňským zařízení pro politické vězně komunistického režimu z let 1951 - 1961. Jedná se o poslední lokalitu, ve které se zachovaly některé autentické vězeňské objekty z doby komunistické perzekuce. 
Z šestnácti historicky nejdůležitějších staveb, které se zde dochovaly, je zpřístupněna budova velitelství tábora, korekce, tzv. bunkr, ubytovací objekt G, kulturní dům, někdejší vězeňská ošetřovna a další. Areál je situován mezi bývalými uranovými šachtami Vojna č. I a II. Celá expozice je velice pěkně a moderně pojata. Nechybí kinosál i vyhlídková věž na celý areál tábora. Místo je to jistě neradostné, rozhodně však stojí za pozornost a návštěvu, kterou lze spojit s prohlídkou města Příbrami.
Trasa a doprava na místo
pěšky:
Pro pěší výlet není tato lokalita pro svou vzdálenost ze Slap vhodná.
kolo:
Pro cyklo výlet není tato lokalita pro svou vzdálenost ze Slap vhodná.
auto (cca 40 km):
Golf Slapy - Buš - Nový Knín - Stará Huť - Dobříš - Lešetice - památník Vojta. Samotný areál památníku se poměrně špatně hledá a to i přes to, že je na příjezdových komunikacích značen. Snad nejvhodnější je využití rychlostní komunikace č. 4 do jižních Čech. Tu je třeba opustit na sjezdu směr Příbram / Lešetice (GPS: 49°38'18.349"N, 14°3'1.22"E) a pokračovat do Lešetic, kde budete již navigováni dopravním značením. Areál památníku se nachází uprostřed lesů a parkoviště se nachází přímo před vjezdovou bránou do areálu.
Souřadnice GPS
www.mapy.cz - 49°38'22.894"N, 14°0'9.357"E
Mapa
mapa edice KČT č. 35 / A6
Soubor je možné otevřít v samostatném okně a trasu si prohlédnout v detailu.
Info
www.muzeum-pribram.cz/exhmpb/expvp/expvp.html
34. Rozhledna na Veselém Vrchu u Mokrska
Jedná se o klasickou telekomunikační železnou konstrukci vybudovanou v roce 1999. Vyhlídková plošina se nalézá ve výšce 25 metrů. Vzhledem k tomu, že se jedná o klasickou kovovou konstrukci, kterých je všude plno, rozhledna krásou zrovna nijak neoplývá. Dojem si však zaručeně vylepšíte po výstupu na vyhlídkovou plošinu, ze které se vám otevřou úchvatné výhledy na krajinu středního Povltaví a modré vltavské meandry. 
Bez zajímavosti jistě není ani fakt, že na počátku 90. let 20. století zde byly pokusy o obnovení těžby zlata a právě Veselý vrch, i s celým širokým okolím, měl být doslova rozhrabán. Přímo v krajině se mělo zlato ve vyhloubených nádržích louhovat kyanidem. Naštěstí se tak nestalo a při pohledu z rozhledny jistě uznáte, že je to tak správně. V okolí rozhledny se nalézá pěší vycházkový okruh s naučnou stezkou Zlaté Psí hory. Rozhledna není volně přístupná, o aktuální otevírací době je nutno se informovat předem.
Trasa a doprava na místo
pěšky (cca 11 km):
Golf Slapy - Buš - U Dobré Vody - Čím - Chotilsko - Lipí - Sejcká Lhota - Veselý vrch. Na místo lze dorazit velice pěknou trasou, která z větší části vede po polních cestách a snaží se vyhýbat silnicím. Jedná se o celodenní túru pro zdatné turisty.
kolo (cca 11 km):
Golf Slapy - Buš - U Dobré Vody - Čím - Chotilsko - Lipí - Prostřední Lhota - Veselý vrch. Lze využít kombinaci místních komunikací a polních cest. Případně lze využít stejnou trasu jako pro přístup autem. Jedná se o příjemný výlet pro většinu průměrně zdatných cyklistů.
auto (cca 10,5 km):
Golf Slapy - Buš - Nová Hospoda - Křížov - Korkyně - Chotilsko - Prostřední Lhota. Přímo k rozhledně se autem přijet nedá. Parkoviště pro motorizované návštěvníky se nachází v obci Prostřední Lhota, přímo před muzeem Křížovnický špýchar a dále je nutno pokračovat po značené cestě pěšky (cca 2km). Jedná se o vycházku pro každého.
Souřadnice GPS
www.mapy.cz - 49°44'40.762"N, 14°20'35.625"E
Mapa
mapa edice KČT č. 38 / C4
Soubor je možné otevřít v samostatném okně a trasu si prohlédnout v detailu.
Info
Rozhledna - www.chotilsko.cz/rozhledna-na-veselem-vrchu/d-17577/p1=2090
Naučná stezka - www.zlatokop.cz/ckz/clanky/cesky/NovyKninStezky/3StezkaPsiHory.htm
Obec Chotilsko - www.chotilsko.cz
35. Rozhledna na vrchu Drahoušek u Osečan
Rozhledna s velice pěkným výhledem stojí na vrchu Drahoušek u obce Osečany. Jedná se o víceúčelovou betonovou telekomunikační věž, otevřenou pro veřejnost v roce 2004. Vyhlídková plošina se nalézá ve výšce 32 metrůa nabízí překrásné výhledy na sedlčansko a neveklovsko. Rozhledna není volně přístupná, o aktuální otevírací době je nutno se informovat předem. Návštěvu rozhledny je možno spojit s prohlídkou muzea Josefa Suka v nedalekých Křečovicích.
Trasa a doprava na místo
pěšky:
Pro pěší výlet tato lokalita pro svou vzdálenost ze Slap není vhodná. Ideální je kombinace auto / pěší vycházka.
kolo (cca 28 km):
Golf Slapy - Buš - Čím - Chotilsko - Prostřední Lhota - Mokrsko - Čelina - Cholín - Nalžovice - Radíč - Osečany. Z Osečan je nutno pokračovat po místní komunikaci směr Prosenická Lhota. Na hřebenu, na kraji lesa, narazíte na malé parkoviště. Po lesní cestě dorazíte k rozhledně za několik minut. Většina trasy vede po místních asfaltových komunikacích. Díky vzdálenosti a členitému terénu je však vhodnější spíše pro zdatnější cyklisty.
auto (cca 28 km):
Golf Slapy - Buš - Čím - Chotilsko - Prostřední Lhota - Mokrsko - Čelina - Cholín - Nalžovice - Radíč - Osečany.
Parkoviště se nachází několik stovek metrů od rozhledny při cestě z Osečan do Prosenické Lhoty. Rozhledna je vidět z širokého okolí, takže se nemusíte bát, že byste ji nenašli.
Souřadnice GPS
www.mapy.cz - 49°41'55.687"N, 14°27'21.741"E
Mapa
mapa edice KČT č. 38 / C5,6
Soubor je možné otevřít v samostatném okně a trasu si prohlédnout v detailu.
Info
Rozhledna - www.rozhlednyunas.cz/rozhledny/drahousek-u-osecan
Obec Osačany - www.osecany.cz/
36. Rozhledna na Neštětické hoře u Neveklova
Zajímavá betonová rozhledna stojí na Neštětické hoře nedaleko Neveklova. Rozhledna byla otevřena 18. 8. 1927. Jde vlastně o takový památník upomínající na selské povstání, které se v kraji odehrálo roku 1627. Vzpoura proti vrchnosti byla vedena Adamen Hodějovským a právě na Neštětické hoře byli sedláci poraženi lépe vyzbrojenými vojáky. Rozhledna je stavebně velice zajímavá, vyhlídkový ochoz se nachází ve výšce 12 m. Stavba je bohužel neudržovaná a značně zchátralá. V posledních letech byl alespoň z části vykácen les v okolí, který za poslední desetiletí naprosto zakryl výhled z vrcholu věže. 
Na ochozubylo z bezpečnostních důvodů nainstalováno alespoň provizorní zábradlí. Na rozhlednu je volný přístup. Snad se i tato velice zajímavá a památná stavba dočká své obnovy. U paty Neštětické hory se také rozkládá neveliká ves Chvojínek s velice malebným gotickým kostelíkem sv. Václava z ½ 13. století. Kostelík stojí na malém vršku a obepíná ho malebný kruhový hřbitov.
Trasa a doprava na místo
pěšky:
Pro pěší výlet není tato lokalita pro svou vzdálenost ze Slap vhodná.
kolo (cca 25 km):
Golf Slapy - Slapy - přehrada Slapy - Nová Rabyně - Neveklov - Chvojínek / Neštětice. Na samotnou Neštětickou horu lze vystoupit po dvou trasách. Jedna začíná ve vsi Chvojínek a druhá na křižovatce hlavní silnice na Benešov a odbočky do Neštětic. V obou případech se jedná o žlutou turistickou značku a počítejte s tím, že většina cyklistů bude na vrchol kolo tlačit. Jedná se o pěkný výlet po převážně asfaltových silnicích (kromě samotného výstupu k rozhledně), pro většinu průměrně zdatných cyklistů.
auto (cca 25 km):
Golf Slapy - Slapy - přehrada Slapy - Nová Rabyně - Neveklov - Chvojínek / Neštětice. Auto je nutno zaparkovat buď ve vsi Chvojínek a nebo na křižovatce hlavní silnice na Benešov a odbočky do Neštětic. Z obou míst vede na vrchol žlutá turistická značka. Jedná se o vycházku vhodnou pro každého.
Souřadnice GPS
www.mapy.cz - 49°46'8.75"N, 14°34'6.408"E
Mapa
mapa edice KČT č. 40 / B3
Soubor je možné otevřít v samostatném okně a trasu si prohlédnout v detailu.
Info
www.rozhlednyunas.cz/rozhledny/nesteticka-hora-u-neveklova
37. Rozhledna na Pepři u Jílového u Prahy
Poměrně nová rozhledna otevřená roku 2007. Stavba vyhlídkové věže v tomto místě byla plánována již v období 1. republiky, nakonec k ní však nikdy nedošlo. Jde o ocelovou telekomunikační věž s vyhlídkovou plošinou ve výšce 18 metrů. Na vyhlídku je volný přístup. Rozhledna se nachází při trase naučné stezky Jílovské zlaté doly. Právě lokalita Pepř byla hlavním těžebním dolem revíru v poslední etapě těžby v letech 1958 - 1968. Za toto období se zde vytěžilo 1,2 tuny zlata.
Trasa a doprava na místo
pěšky:
Pro pěší výlet tato lokalita pro svou vzdálenost ze Slap není vhodná. Ideální je kombinace auto / pěší vycházka.
kolo (cca 25 km):
Golf Slapy - Slapy - přehrada Slapy - Nová Rabyně - Rabyně - Nedvězí - Vysoký Újezd - Teletín - Krňany - Kamenný Přívoz - Žampach - Pepř. Pro cestu z Kamenného přívozu lze využít žlutou turistickou značku vedoucí na Žampach, kde je možno navštívit dvě muzejní zlatorudné štoly. Dále je nutno pokračovat po silnici do Studeného. Za vsí se dáte cestou doprava a po několika desítkách metrů dorazíte až k rozhledně, která je již z dálky dobře viditelná. Jedná se o výlet pro poměrně zdatné cyklisty.
auto (cca 30 km):
Golf Slapy - Slapy - přehrada Slapy - Nová Rabyně - Stromeč - Vysoký Újezd - Teletín - Krňany - Kamenný Přívoz - Jílové u Prahy. Auto doporučuji odstavit na parkovišti v Jílovém a dále pokračovat pěšky po naučné stezce Jílovské vyhlídky až na vrch Pepř s rozhlednou. Ta je již z dálky dobře viditelná a z náměstí je vzdálena necelé 2 km. Jedná se o výlet vhodný pro každého.
Souřadnice GPS
www.mapy.cz - 49°53'18.738"N, 14°28'56.188"E
Mapa
mapa edice KČT č. 38 / A6
Soubor je možné otevřít v samostatném okně a trasu si prohlédnout v detailu.
Info
www.rozhledny.kohl.cz/rozhledna-pepr-u-jiloveho
38. Muzeum selský špýchar v Prostřední Lhotě u Chotilska
Pokud Vás zajímá historie života prostého venkovského obyvatelstva středního Povltaví, rozhodně navštivte jednu z poboček Hornického muzea v Příbrami, situovanou do Křížovnického špýcharu v obci Prostřední Lhota nedaleko obce Chotilsko. Muzeum se nachází v monumentální budově barokního špýcharu z roku 1770, původně patřícímu rytířskému řádu křížovníků s červenou hvězdou. Naleznete zde poměrně značné množství zemědělských strojů i drobného zemědělského nářadí a předmětů užívaných v domácnostech místních rolníků. Jistě zajímavá je také fotodokumentace života v obcích, osadách a samotách kolem řeky, včetně instalace interiéru vesnické hospody. Výlet lze spojit s vycházkou k nedaleké rozhledně na Veselém vrchu (2 km) s překrásným rozhledem do okolí.
Trasa a doprava na místo
pěšky:
Přestože lokalita není ze Slap zase tak daleko, není pro pěší výlet zrovna vhodná. Trasa vede většinou po asfaltových silnicích a není nijak značena.
kolo (cca 11 km):
Golf Slapy - Buš - Dobrá Voda - Čím - Chotilsko - Lipí - Sejcká Lhota - Prostřední Lhota. V úseku Buš - Čím vede trasa po červené turistické značce. Z Chotilska je nutno pokračovat přes osadu Lipí na hřeben až k rozcestí se zelenou turistickou značkou, která vás dovede až do Sejcké Lhoty. Zde pokračujte údolím po lesní asfaltové silnici do Prostřední Lhoty. Jedná se o velice pěkný výlet pro každého průměrně zdatného cyklistu.
auto (cca 9,5 km):
Golf Slapy - Buš - Čím - Chotilsko - Prostřední Lhota. Parkování je zajištěno přímo před muzeem.
Souřadnice GPS
www.mapy.cz - 49°45'10.669"N, 14°20'27.7"E
Mapa
mapa edice KČT č. 38 / B,C4
Soubor je možné otevřít v samostatném okně a trasu si prohlédnout v detailu.
Info
www.muzeum-pribram.cz/exhmpb/exmks/exmks.html
Jedna z lokalit ve středním Povltaví, prokazatelně osídlena Kelty již kolem roku 120 př. n. l. Je zde možno shlédnout zbytky mohutného keltského hradiště (oppida), rozkládajícího se na ostrohu mezi Vltavou a potokem Mastníkem na rozloze asi 30ha. Celá lokalita je dosti rozsáhlá, a pokud chcete v krajině skutečně něco vidět, je nutno se vybavit opravdu dobrou představivostí. Celý prostor je naštěstí osazen několika velice pěkně provedenými informačními panely. Před napuštěním Slapské přehrady se v údolí, v zákrutu řeky pod Hrazany, nacházel poměrně velký a protáhlý ostrov. Mezi veřejností byl známý jako „Sejcký ostrov“ a v období 1. republiky to bylo velice oblíbené tábořiště vodáků, trampů a skautů. Vycházku je vhodné spojit s výletem ke zbytkům hradu Ostromeč a taktéž doporučuji navštívit vyhlídku opata Zavorala.
Trasa a doprava na místo
pěšky:
Pro pěší výlet tato lokalita pro svou vzdálenost ze Slap není vhodná. Ideální je kombinace auto / pěší výlet.
kolo (cca 25 km):
Golf Slapy - Buš - Čím - Chotilsko - Prostřední Lhota - Mokrsko - Čelina - Cholín - Nalžovice - Nová Ves - Žďár - Hrazany. Velice pěkný výlet. Vzhledem ke vzdálenosti ze Slap a převýšení je však vhodný spíše pro zdatnější cyklisty.
auto (cca 25 km):
Golf Slapy - Buš - Čím - Chotilsko - Prostřední Lhota - Mokrsko - Čelina - Cholín - Nalžovice - Nová Ves - Žďár - Hrazany. V Hrazanech je nutno ponechat auto a pokračovat dále po modré turistické značce k rozcestí Hradnice (cca 2km). Při cestě je umístěno několik informačních cedulí, pojednávajících o historii těchto míst. Vycházka je vhodná pro každého.
Souřadnice GPS
www.mapy.cz - 49°43'46.054"N, 14°23'48.907"E
Mapa
mapa edice KČT č. 38 / C5
Soubor je možné otevřít v samostatném okně a trasu si prohlédnout v detailu.
Info
www.muzeum-pribram.cz/dalsi/vsarcheo/lokality/hrazany/hrazany.html
40. Kostel sv. Fabiána a Šebestiána na Živohošti
Asi každý už někdy slyšel o letovisku Živohošť na Slapech. Už ne každý ale ví, že toto letovisko získalo své jméno po vsi, která se rozkládala na březích Vltavy přímo v těchto místech. První zmínka o této osadě pochází již z roku 1057. Původně se jednalo o knížecí lovecký dvorec. Je doloženo, že kníže Vladislav II strávil vánoce roku 1141 právě zde. Již tehdy zde zřejmě stál kostel sv. Fabiána a Šebestiána. V roce 1954 bylo celé údolí i s obcí zatopeno slapskou nádrží. Do dnešních dnů se z původní osady zachoval jen kostel s přilehlou farou a školou. Právě kostel sv. Fabiána a Šebestiána je však zřejmě také tím nejzajímavějším. Původně šlo o románskou trojlodní basiliku, která byla ve 14. století přestavěna na gotický kostel, jehož podoba se pak do dnešních dnů již nijak zásadně nezměnila. Při jedné z oprav provedené v letech 1868-69 byla na věž přistavěna sanktusová věžička. Ta ovšem za vichřice v roce 1986 spadla. Ta, kterou vidíte na kostele dnes, pochází až z roku 2003, kdy se konečně podařilo prosadit její obnovení. Interiér kostela není běžně přístupný. Prohlídka je možná pouze při pravidelných bohoslužbách pořádaných zde Římskokatolickou farností Starý Knín.
Další velice zajímavou místní stavbou byla bezesporu stará Rákosníkova hospoda. Šlo o unikátní roubenou stavbu, která měla v šenku trám, na němž byl vytesán letopočet 1617. Byla to nejstarší datovaná stavba tohoto druhu u nás. V hostinci se na svých cestách zastavil i Alois Jirásek, který si do svého zápisníku dokonce načrtnul část interiéru. Častým hostem zde byl hudební skladatel Josef Suk. Již před válkou se uvažovalo o zachování této zajímavé stavby a skutečně v roce 1952 byla hospoda odborně rozebrána a měla být znova postavena v plánované vsi Nová Živohošť. Bohužel k tomuto již nikdy nedošlo a z celé stavby se do dnešních dnů zachoval pouze ten trám s letopočtem 1617, který je uložen v muzeu Podblanicka ve Vlašimi.
Trasa a doprava na místo
pěšky (cca 9 km):
Ke kostelíku na Živohošti Vás z návsi ve Slapech dovede červená turistická značka, na kterou se lze napojit třeba na křižovatce u božích muk v Buši. Trasa vede z drtivé většiny po polních a lesních cestách a jedná se o velice pěknou procházku. V letních měsících lze pro zpáteční cestu do Slap (stanice Skalice) použít i lodní dopravu provozovanou na slapském jezeře. Dopředu je však nutno zjistit jízdní řád. Vzhledem ke své délce (oba směry téměř 20km) je vycházka vhodná spíše pro zdatnější turisty.
kolo (cca 12 km):
Golf Slapy - Buš - Čím - Křeničná - Stará Živohošť. V úseku Buš - Čím lze využít i červenou turistickou značku,vedoucí velice malebnou krajinou kolem statku „U Dobré Vody“. Celá trasa vede většinou po místních asfaltových komunikacích a je vhodná pro každého průměrně zdatného cyklistu.
auto (cca 12 km):
Golf Slapy - Buš - Čím - Křeničná - Stará Živohošť. Auto je možné zaparkovat na parkovišti v areálu letoviska Stará Živohošť.
Souřadnice GPS
www.mapy.cz - 49°45'25.808"N, 14°25'22.435"E
Mapa
mapa edice KČT č. 38 / B5
Soubor je možné otevřít v samostatném okně a trasu si prohlédnout v detailu.
Zajímavé místo/legenda
Velice pěkná a tajemná lokalita se nachází nedaleko Nahorub, na konci zálivu přehradního jezera, tvořeného někdejším údolím potoka Mastníka. Jedná se o skalní stěnu, v jejichž vyšších patrech se nacházejí vytesané zbožné české, německé a latinské nápisy. O smyslu a původu se doposud vedou spory. Podle jedné z teorií by se mohlo jednat o nápisy Českých bratří, právě v těchto místech se skrývajících v období české reformace v 16. a 17. století. 
K nápisům je možno vystoupit přímo skalní stěnou po úzké, upravené cestičce. Nápisy jsou bohužel poničeny neznámými vandaly. Tato lokalita však určitě stojí za návštěvu, a to nejen pro svůj tajemný nádech.
Trasa a doprava na místo
pěšky:
Pro pěší výlet tato lokalita pro svou vzdálenost ze Slap není vhodná. Ideální je kombinace auto / pěší výlet.
kolo (cca 25 km):
Golf Slapy - Buš - Čím - Křeničná - přes živohošťský most směr Neveklov - za vsí Stranný odbočka směr Nová Živohošť - po 3,5km odbočka směr Nahoruby - Nahoruby - Polyčany. Dále pak po zelené a žluté turistické značce. Přímo až k nápisům ve skalách není možno na kole přijet. Kolo je nutno ponechat v blízkosti lokality (např. při rozcestí žluté a zelené turistické značky) a do skal se vydat pěšky po žluté značce.
auto (cca 25 km):
Golf Slapy - Buš - Čím - Křeničná - přes živohošťský most směr Neveklov - za vsí Stranný odbočka směr Nová Živohošť - po 3,5km odbočka směr Nahoruby - Nahoruby. V Nahorubech je vhodné auto zaparkovat a pokračovat dále pěšky po žluté turistické značce. K nápisům ve skalách dorazíte z Nahorub asi po 2 kmchůze. Velice pěkný výlet vhodný pro každého průměrně zdatného turistu.
Souřadnice GPS
www.mapy.cz - 49°43'57.908"N, 14°25'31.42"E
Mapa
mapa edice KČT č. 38 / C5
Soubor je možné otevřít v samostatném okně a trasu si prohlédnout v detailu.
Jedná se o národní přírodní rezervaci vyhlášenou již roku 1933 s názvem Drbákov - Albertovy skály (dříve zvané skály Bílé). Jde o jedinečný soubor ekosystémů typických pro střední Povltaví. Lokalita se nachází na strmých skaliskách a slunných stráních lemujících pravý Vltavský břeh naproti letoviska Smilovice. Celou rezervací je vyznačena naučná stezka, dlouhá asi 6 kma osazená 11 informačními panely se zajímavými informacemi o historii a současnosti této jedinečné lokality. 
Jedná se o dosti náročnou vycházku vedoucí v několika partiích doslova vysokohorským terénem. Na několika vyhlídkách se vám naskytnou úchvatné výhledy do kaňonu Vltavy. Toto překrásné místo byste rozhodně neměli na svých toulkách Povltavím vynechat. Jedná se o jednu z přírodních perel tohoto kraje.
Trasa a doprava na místo
pěšky:
Pro samostatný pěší výlet není tato lokalita pro svou vzdálenost ze Slap vhodná. Ideální kombinací je použití auta a pěšího výletu po naučné stezce. Tato kombinace je popsána v trase vhodné pro auta.
kolo (cca 23 km):
Golf Slapy - Buš - Čím - Chotilsko - Prostřední Lhota - Mokrsko - Čelina - Cholín - Nalžovice - Nalžovické Podhájí - rozcestí turistických značek U křížku. Návštěva Albertových skal na kole je možná, ale není příliš vhodná. Samotnou naučnou stezku nelze na kole projet, je tudíž nutno kolo někde zaparkovat, na což zde nejsou žádná vhodná a bezpečná místa. Jedině snad požádat o uschování kola u některého z domorodců v Nalžovickém Podhájí.
auto (cca 23 km):
Golf Slapy - Buš - Čím - Chotilsko - Prostřední Lhota - Mokrsko - Čelina - Cholín - Nalžovice - Nalžovické Podhájí. Auto je nejlépe zaparkovat přímo na návsi v Nalžovickém Podhájí a dále již pokračovat pěšky po žluté turistické značce až na rozcestí „Pod Vyhlídkou“ kde je možno se již napojit na naučnou stezku (délka stezky asi 6km). Další možností je zaparkování auta až přímo na rozcestí turistických značek „U Křížku“, které se nachází několik set metrů za vsí. Kombinace dopravy autem a pěšího výletu po okruhu naučné stezky je asi nejlepší možností, jak si Albertovy skály prohlédnout. Procházka po naučné stezce je vhodná spíše pro zdatnější turisty, jelikož v některých partiích se jedná o horskou turistiku.
Souřadnice GPS
www.mapy.cz - 49°43'23.676"N, 14°22'5.046"E / 49°43'4.026"N, 14°22'11.893"E (parkoviště)
Mapa
mapa edice KČT č. 38 / C5
Soubor je možné otevřít v samostatném okně a trasu si prohlédnout v detailu.
43. Památník Karla Čapka ve Strži u Staré Huti u Dobříše
Jedná se vlastně o muzeum Karla Čapka, zřízené v empírovém domě z 19. století, který původně sloužil jako úřednická budova k objektu železáren, které se zde kdysi nalézaly. Vlastníkem se ve 20. letech minulého století stal podnikatel Václav Palivec, který celý objekt v roce 1935 daroval do doživotního užívání Karlu Čapkovi a jeho manželce, Olze Scheinpflugové. Ti zde velmi rádi i s přáteli pobývali. Často sem jezdil zejména novinář a spisovatel Ferdinand Peroutka. Karel Čapek se podílel na přestavbě domu i na úpravě rozsáhlé zahrady. Napsal zde řadu svých děl (Válku s mloky, Bílou nemoc, První partu, Cestu na sever, Matku, Život a dílo skladatele Foltýna). 
V budově se nachází rozsáhlá expozice věnovaná životu a dílu Karla Čapka, své expozice zde mají ale i Olga Scheinpflugová a Ferdinand Peroutka. U domu se nachází volně přístupná zahrada. V okolí památníku je vyznačena asi 7 kmdlouhá stezka, která prochází oblíbenými místy Karla Čapka a místy spojenými z hutní výrobou, v těchto lokalitách svého času provozovanou. Místo určitě stojí za návštěvu, a to i v případě, že památník nakonec vůbec nenavštívíte. Okolí je zde opravdu pěkné a skýtá možnost příjemných vycházek.
Trasa a doprava na místo
pěšky:
Pro pěší výlet tato lokalita pro svou vzdálenost ze Slap není vhodná. Ideální je kombinace auto / pěší výlet.
kolo (cca 21 km):
Golf Slapy - Buš - Čím - Chotilsko - Prostřední Lhota - Libčice - Chramiště - Stará Huť - Strž. Cyklistická trasa je paradoxně delší než cesta autem, ale je také o mnoho zajímavější. Ze Slap až do Prostřední Lhoty dojedete po běžných místních komunikacích. U špýcharu v Prostřední Lhotě se napojíte na modrou turistickou značku směr Stará Huť a Dobříš. Ta vás potom po většinou polních cestách, přes hluboké dobříšské lesy a údolím Kocáby, přivede až k rybníku Strž ve Staré Huti, kde se již musíte orientovat podle místního značení. Kolo lze ponechat ve stojanu přímo v areálu památníku. Samozřejmě, že lze použít i trasu pro auta, která však vede po asfaltových silnicích s běžným provozem. Výlet je vhodný pro každého běžně zdatného cyklistu.
auto (cca 18 km):
Golf Slapy - Buš - Nový Knín - Mokrovraty - Stará Huť. Ve Staré Huti je již nutno orientovat se podle místního značení. Parkoviště se nalézá u rybníka Strž a k památníku je to pěšky již jen několik málo desítek metrů.
Souřadnice GPS
www.mapy.cz - 49°46'25.877"N, 14°12'25.291"E
Mapa
mapa edice KČT č. 38 / B3
Soubor je možné otevřít v samostatném okně a trasu si prohlédnout v detailu.
Info
44. Památník Josefa Suka v Křečovicích a náves z filmu „Vesničko má středisková“
Památník českého skladatele Josefa Suka je zřízen v domku č. p. 3 ve vesničce Křečovice u Sedlčan a jedná se o jednu z expozic Národního muzea. Josef Suk se narodil 4. ledna 1874 v Křečovicích. Dům, ve kterém je zřízeno muzeum, nechal však skladatelův otec postavit v roce 1895, aby zde tehdy již poměrně známý syn mohl pobývat po náročných koncertních cestách a relaxovat. Zde Josef Suk odpočíval a komponoval. Navštívil ho tady například i Antonín Dvořák a Václav Talich. Na sklonku svého života přenechal Josef Suk domek rodině svého syna ing. Josefa Suka. Ten zde po skladatelově smrti zřídil památník, který odkázal v r. 1951 státu. V posledních letech památník prošel rekonstrukcí a od roku 2008 je opět otevřen. Expozice se nachází v několika místnostech, z nichž ve dvou je zachován původní nábytek s originálním inventářem. V dalších místnostech je expozice věnovaná Českému kvartetu a skladatelskému dílu Josefa Suka.
Mnozí současníci však znají Křečovice spíše v jiných souvislostech než je tvorba Josefa Suka a možná o tom ani nevědí. Určitě mnozí z vás již někdy viděli film „Vesničko mám středisková“ režiséra Jiřího Menzela. Ten byl v letech 1984-85 z velké části natáčen právě v Křečovicích a okolí. Když si v Křečovicích stoupnete na náves, určitě mnohá z míst z tohoto filmu najdete.
O otevírací době muzea se předem informujete na webových stránkách!
Trasa a doprava na místo
pěšky:
Pro pěší výlet tato lokalita pro svou vzdálenost ze Slap není vhodná. Ideální je kombinace auto / pěší výlet.
kolo (cca 24 km):
Golf Slapy - Buš - Čím - Křeničná - přes živohošťský most směr Neveklov - za vsí Stranný odbočka směr Nová Živohošť - dále pak odbočka na Krchleby - Křečovice. Trasa vede po místních asfaltových komunikacích a je vhodná spíše pro zdatnější cyklisty.
auto (cca 24 km):
Golf Slapy - Buš - Čím - Křeničná - přes živohošťský most směr Neveklov - za vsí Stranný odbočka směr Nová Živohošť - dále pak odbočka na Krchleby - Křečovice. Auto je možno zaparkovat přímo na návsi, odkud je do muzea již jen několik kroků.
Souřadnice GPS
www.mapy.cz - 49°43'18.856"N, 14°28'35.58"E
Mapa
mapa edice KČT č. 38 / C6
Soubor je možné otevřít v samostatném okně a trasu si prohlédnout v detailu.
Info
Muzeum - www.nm.cz/sluzby-detail.php?f_id=14
Obec Křečovice - www.ikrecovice.cz
Zámek Dobříš je jistě všem velice známá lokalita. Postaven byl zřejmě na místě starého panského domu (sídla hejtmana), který se nacházel v areálu panského statku prvně zmiňovaného roku 1606. Celé panství se dostalo roku 1630 do rukou rodu Mansfeld a panský dům byl zřejmě ve druhé polovině 17. století přebudován na zámek. Současnou rokokovou podobu získal ale až při přestavbě uskutečněné v letech 1745 - 1765. Rodu Mansfeldů patřil zámek až do roku 1942, kdy ho zabrali nacisté a zřídili zde sídlo říšského protektora. Po roce 1945 získal zámek stát a sloužil ministerstvu kultury a Syndikátu českých spisovatelů jako domov spisovatelů. V roce 1998 byl zámek vrácen původním majitelům. Zámek je přístupný celoročně a návštěvníkům jsou k dispozici tři prohlídkové okruhy. K zámku patří nádherný francouzský park, který prochází postupně rekonstrukcí a rozlehlý park anglický. V budově zámku se také nachází sídlo a expozice muzea města Dobříše.
Trasa a doprava na místo
pěšky:
Pro pěší výlet tato lokalita pro svou vzdálenost ze Slap není vhodná. Ideální je kombinace auto / pěší výlet.
kolo (cca 24 km):
Golf Slapy - Buš - Čím - Chotilsko - Prostřední Lhota - Libčice - Chramiště - Stará Huť - Dobříš. Cyklistická trasa na Dobříš je paradoxně delší než cesta autem, ale je také o mnoho zajímavější. Ze Slap až do Prostřední Lhoty dojedete po běžných místních komunikacích. U špýcharu v Prostřední Lhotě se napojíte na modrou turistickou značku směr Stará Huť a Dobříš. Ta vás potom po většinou polních cestách, přes hluboké dobříšské lesy a údolím Kocáby, přivede až k rybníku Strž ve Staré Huti. Odtud je k zámku na Dobříš jen co by kamenem dohodil a přivedou vás k němu všudypřítomné směrovky. Výlet spíše pro zdatnější cyklisty a určitě na celý den. Vřele však doporučuji!
auto (cca 19 km):
Golf Slapy - Buš - Nový Knín - Mokrovraty - Stará Huť - Dobříš. Parkoviště se nalézá přímo před zámkem.
Souřadnice GPS
www.mapy.cz - 49°46'53.89"N, 14°10'43.62"E
Mapa
mapa edice KČT č. 38 / B3
Soubor je možné otevřít v samostatném okně a trasu si prohlédnout v detailu.
Info
46. Zámek v Jablonné nad Vltavou
První zmínka o Jablonné pochází z roku 1318. Ve středověku zde byl rytířský dvorec, kolem kterého časem vznikla nevelká osada. V roce 1729 zakoupil Jablonnou hrabě Kinský a dvorec přestavěl na zámek s parkem a rozsáhlými hospodářskými budovami. V dalším období se majitelé rychle střídali. V letech 1836-1843 vlastnili areál pražští obchodníci Jan a Filip Bachneibly, kteří v prostorách statku zřídili výrobu Dextrinu. V roce 1928 zakoupil celé panství ředitel Agrární banky československé v Praze p. Rudolf Vodička. V době 2. svět. války byl statek zabrán Němci a byl zde zřízen jeden z několika tzv. „SS hofů“. 
Po roce 1948 byl velkostatek zkonfiskován státem a nacházel se zde domov důchodců a tzv. Domovy dr. Karla Farského (domovy odpočinku církve čs.). Budova zámku i s přilehlým parkem a hospodářskými budovami postupně chátrala. Až v roce 2005 byla zakoupena soukromou společností, která vše kompletně opravila. Na podzim 2009 byl zámek zpřístupněn veřejnosti a slouží jako showroom společnosti prodávající repliky starožitného nábytku a doplňků historických interiérů. V zámku se konají pravidelné prohlídky, park je volně přístupný.
Trasa a doprava na místo
pěšky:
Ač je Jablonná ze Slap vzdušnou čarou vzdálená asi je 4 km, pro pěší výlet budete muset zvládnout mnohem více. Je totiž nutno dostat se na druhý břeh jezera, a pokud vás někdo nepřeveze na lodi, tak je to možné jen po mostovce Slapské přehrady. Tím se ovšem cesta značně natáhne - až na 13 km. Navíc je nutno velkou část absolvovat po frekventovaných asfaltových komunikacích. Pro pěší vycházku ze Slap tudíž není Jablonná příliš vhodná.
kolo (cca 15 km):
Golf Slapy - Slapy - přehrada Slapy - Nová Rabyně - Stromeč - Blaženice - Jablonná nad Vltavou. Velice pěkný výlet vedoucí po asfaltových silnicích a značených polních cestách. Až do obce Blaženice přijedete po asfaltové silnici. Zde je nutné se napojit na žluto/zelenou turistickou značku směr Jablonná. Ta vás po polní cestě, přes meze a louky, přivede až do Jablonné k zámku. Velice pěkný výlet pro každého průměrně zdatného cyklistu.
auto (cca 17 km):
Golf Slapy - Slapy - přehrada Slapy - Nová Rabyně - Stromeč - Blaženice - Jablonná nad Vltavou. Auto lze zaparkovat na návsi v Jablonné odkud je to již několik desítek metrů k zámku.
Souřadnice GPS
www.mapy.cz - 49°46'49.421"N, 14°26'56.952"E
Mapa
mapa edice KČT č. 38 / B6
Soubor je možné otevřít v samostatném okně a trasu si prohlédnout v detailu.
Info
Hrad Konopiště byl založen pravděpodobně pražským biskupem Tobiášem z Benešova kolem roku 1294. V roce 1327 přešel do rukou rodu Šternberků, které pak následovalo několik dalších majitelů. První zásah do středověké struktury hradu byl proveden koncem 15. století. V barokní rezidenci pak proměnili Konopiště v 18. století Vrtbové z Vrtby. V roce 1887 koupil celé panství Konopiště František Ferdinand d´Este, od r. 1896 následník císařského trůnu, který zámek přestavět v historizujícím stylu a jeho okolí přeměnil v krajinářský park. V roce 1921 převzal Konopiště od arcivévodových dědiců československý stát a zámek i s parkem byl zčásti zpřístupněn veřejnosti. Za II. světové války byl v Konopišti umístěn hlavní štáb jednotek SS. Zámek i většina inventáře v interiérech se do dnešních dní zachoval v podobě, jakou měl v době, kdy zámek obýval František Ferdinand d´Este s rodinou. Zámek je veřejnosti přístupný pouze sezónně a pro návštěvníky jsou připraveny tři prohlídkové okruhy. Park je volně přístupný. Zámek Konopiště je jednou z našich nejznámějších památek a jeho návštěva určitě stojí za pozornost.
Trasa a doprava na místo
pěšky:
Pro pěší výlet tato lokalita pro svou vzdálenost ze Slap není vhodná. Ideální je kombinace auto / pěší výlet.
kolo (cca 31 km):
Golf Slapy - Slapy - Nová Rabyně - Neveklov - směr Neštětice - Přibyšice - Vatěkov - zámek Konopiště. Velice pěkný výlet malebnou krajinou. Trasa vede po místních asfaltových komunikacích. Vzhledem ke své délce je již však vhodná jen pro zdatnější cyklisty a určitě je potřeba počítat s celodenní akcí.
auto (cca 37 km):
Golf Slapy - Slapy - Nová Rabyně - Neveklov - Tisem - Jirovice - Benešov / zámek Konopiště. Auto je možno zaparkovat buď v centru Benešova a k zámku dojít procházkou pěšky anebo je možno využít parkoviště nedaleko zámku. Přes park je pak možno dojít za několik málo minut až před zámek. Výlet vhodný opravdu pro každého.
Souřadnice GPS
www.mapy.cz - 49°46'46.221"N, 14°39'25.801"E / 49°46'57.603"N, 14°39'31.472"E (parkoviště)
Mapa
mapa edice KČT č. 40 / B4
Soubor je možné otevřít v samostatném okně a trasu si prohlédnout v detailu.
Info
48. Zámek ve Vrchotových Janovicích s parkem
Zámek s parkem ve Vrchotových Janovicích je jednou z expozic Národního muzea. Původně se jednalo o kamennou gotickou vodní tvrz pánů z Janovic, později renesančně přestavěnou pány z Říčan, která se v 18. století proměnila v reprezentační sídlo votické větve hrabat z Vrtby. Svou současnou novogotickou podobu získal zámek v polovině 19. století, při velké přestavbě celého areálu. Posledními soukromími majiteli areálu byl rod Nádherných z Borotína, mezi kterými zvláště vynikala baronka Sidonie Nádherná. Během 2. svět. války bylo v zámku zřízeno vojenské velitelství a kasárna SS. Těsně po válce se zde vystřídala sovětská i československá armáda a v roce 1950 byl zámek vyvlastněn a využíván jako sklad a archiv. 
Zámek postupně chátral a před naprostou zkázou ho zachránilo až na konci 50. let převedení do majetku Národního muzea. V areálu zámku jsou zřízeny stálé expozice „Společnost v Čechách 19. století“, „Rilke, Kraus a Vrchotovy Janovice“ a „České zvonařství“. Za návštěvu jistě stojí nádherný park, který není svou rozlohou nijak velký, ale jinak se může směle rovnat známému parku v Průhonicích. Zámek je přístupný pouze sezónně. Celoročně je volně přístupný přilehlý krajinářský park. Celý zámecký areál má velice příjemnou atmosféru, zejména jarní vycházky parkem jsou zde nezapomenutelným zážitkem.
Trasa a doprava na místo
pěšky:
Pro pěší výlet tato lokalita pro svou vzdálenost ze Slap není vhodná. Ideální je kombinace auto / pěší výlet.
kolo (cca 35 km):
Golf Slapy - Slapy - Nová Rabyně - Neveklov - Maršovice - Šebáňovice - Vrchotovy Janovice. I přesto, že Vrchotovy Janovice jsou ze Slap už poměrně daleko je možné tento výlet absolvovat i na kole. Trasa vede vesměs po místních komunikacích velice pěkným krajem. Vzhledem ke své délce je již však vhodná jen pro zdatnější cyklisty a určitě je potřeba počítat s celodenní akcí.
auto (cca 35 km):
Golf Slapy - Slapy - Nová Rabyně - Neveklov - Maršovice - Šebáňovice - Vrchotovy Janovice. Auto lze zaparkovat nedaleko od zámku. I přesto, že je lokalita ze Slap již poměrně daleko, jedná se o velice pěkný výlet. Obzvláště po návštěvě parku určitě nebudete litovat.
Souřadnice GPS
www.mapy.cz - 49°40'7.734"N, 14°34'41.584"E
Mapa
mapa edice KČT č. 40 / C3
Soubor je možné otevřít v samostatném okně a trasu si prohlédnout v detailu.
Info
www.nm.cz/sluzby-detail.php?f_id=17
49. Zámek v Mníšku pod Brdy a poutní místo Skalka
První písemná zmínka o hradu Mníšku pod Brdy pochází z roku 1348. V roce 1487 získal Mníšek rod pánů z Mitrovic. V roce 1639 švédská vojska zámek i se dvorem vypálila. Roku 1655 koupil celé panství i se zámkem pražský měšťan Servác Engel z Engelsflussu, který ho nechal v letech 1656-1672 kompletně opravit. Touto přestavbou získal zámek v podstatě současné rysy. K zásadní opravě zámku pak došlo ještě v letech 1910-1911. Po 2. svět válce byl zámek doslova vypleněn a posléze přešel do správy ministerstva vnitra, které zde zřídilo archiv. Tento stav trval až do roku 2000, kdy byl zámek vyklizen a převeden do správy Národního památkového ústavu. Tentýž rok také započala velkorysá oprava objektu a jeho postupné zpřístupňování veřejnosti. V zámku jsou pro návštěvníky připraveny dva prohlídkové okruhy, které seznamují se stylem života a bydlením vyšších vrstev společnosti v období 1. republiky.
Návštěvu zámku lze spojit s velice pěknou vycházkou k poutnímu místu Skalka, ležícímu asi 1,5 kmod zámku, na kopci nad městem. Najdete zde barokní kostelík sv. Máří Magdaleny, někdejší klášter s poustevnou a křížovou cestu. Díky poddolování celé lokality byl areál značně devastován. Kostelík díky sesuvu svahu prasknul a s jeho záchranou se započalo až na počátku 80. let. Fasáda je opravena, ale unikátní interiér s výzdobou umělými krápníky na svou záchranu stále čeká a je nepřístupný. Křížová cesta i budova kláštera je zčásti opravena. Z lokality Skalka je nádherný výhled do kraje.
Trasa a doprava na místo
pěšky:
Pro pěší výlet ze Slap není tato lokalita pro svou vzdálenost vhodná. Ideální je kombinace auto / pěší výlet.
kolo (cca 18 km):
Golf Slapy - Buš - Nové Dvory - Krámy - Velká Lečice - Nová ves pod Pleší - Mníšek pod Brdy/zámek. Na kole se dá do Mníšku přijet po velice příjemné trase vedoucí zvlněnou malebnou krajinou. Trasa většinou vede po asfaltových místních komunikacích. Vzhledem ke své délce a profilu je však vhodnější spíše pro zdatnější cyklisty, kteří však určitě nebudou zklamáni. Menší problém s kolem by mohl nastat snad jen při cestě od zámku v Mníšku k poutnímu místu Skalka po zelené turistické značce, která je vhodná spíše pro pěší. Cyklistům doporučuji použití delší ale vhodnější trasy od zámku po žluté značce na rozcestí „Na Rovinách“ a odtud po červené značce na Skalku.
auto (cca 21 km):
Golf Slapy - Buš - Nový Knín - Malá Hraštice - Nová ves pod Pleší - Mníšek pod Brdy. Auto lze zaparkovat přímo před zámkem, který se nachází nedaleko náměstí. Pokud se rozhodnete pro vycházku k poutnímu místu Skalka, doporučuji použít zelené turistické značky, vedoucí z náměstí až na místo. Jedná se o 1,5 kmdlouhou vycházku, kterou by měl zvládnout snad téměř každý. Jen upozorňuji, že trasa vede celou cestu do kopce.
Souřadnice GPS
www.mapy.cz - 49°52'3.434"N, 14°15'30.383"E (zámek) / 49°52'37.564"N, 14°15'15.43"E (Skalka)
Mapa
mapa edice KČT č. 38 / A3,4
Soubor je možné otevřít v samostatném okně a trasu si prohlédnout v detailu.
Info
50. Zřícenina hradu Ostromeč + vyhlídka opata Zavorala
Zřícenina hradu Ostromeč se nalézá na skalním ostrohu nad soutokem Vltavy a potoka Mastníka. Hrad byl založen roku 1424. Již roku 1542 byl však opuštěn. Do dnešních dnů se z hradu nezachovalo téměř nic. Na místo vede sice turistická značka, ale ze samotného hradu nakonec naleznete pouze velice skromné základy jednoho z paláců a zbytky hranolové věže v podobě hromady kamení. Celý ostroh je navíc silně zarostlý, takže ani výhledů si moc neužijete. Přesto stojí rozhodně za to tajemné místo navštívit. 
Vycházku je možno spojit s prohlídkou keltského oppida Hrazany (kterým musíte mimochodem na Ostromeč bezpodmínečně projít). Asi necelý kilometr před Ostromečí je možno navštívit skalní vyhlídku opata Zavorala s kamenným žulovým křížek z roku 1939. Z vyhlídky je pěkný pohled na řeku a protilehlou osadu Kobylníky.
Trasa a doprava na místo
pěšky (cca 25 km):
Pro pěší výlet ze Slap není tato lokalita pro svou vzdálenost příliš vhodná. Ideální je kombinace auto / pěší výlet.
kolo (trasa 1: cca 35 km/ trasa 2: cca 25 km):
Jelikož lokalita leží na opačném břehu Vltavy než Slapy, v každém případě je nutno přejet přes některý ze dvou vltavských mostů. Lokalita je ze Slap vzdálena vzdušnou čarou asi jen 7km, ale díky členitému terénu a nutnosti objíždět mnohé zálivy a údolí se nakonec cesta trochu protáhne.
Trasa 1: Golf Slapy - Buš - Čím - Křeničná - přes živohošťský most směr Neveklov - za vsí Stranný odbočka směr Nová Živohošť - dále pak odbočka na Nahoruby - Radíč - Nová Ves - Žďár - Hrazany.
Trasa 2: Golf Slapy - Buš - Čím - Chotilsko - prostřední Lhota - Mokrsko - Čelina - přes cholínský most směr Neveklov - Nalžovice - Nová Ves - Žďár - Hrazany.
Z Hrazan je nutno pokračovat po modré a žluté turistické značce, která vás kolem vyhlídky opata Zavorala dovede až ke zbytkům hradu Ostromeč. Výlet je vhodné spojit s návštěvou keltského oppida Hrazany, kterým budete při své cestě přímo projíždět. Jedná se o celodenní výlet pro zdatné cyklisty.
auto (trasa 1: cca 35 km/ trasa 2: cca 25 km):
Pro výlet na Ostromeč autem je nutno použít stejné trasy jako cyklisté. Auto je však nutno nechat v Hrazanech a dále pokračovat po modré a žluté turistické značce ke zřícenině hradu, který je vzdálený cca 2,5 km. Další možností je ponechat auto v blízké obcí Radíč a absolvovat vycházkový okruh po modré a žluté turistické značce v trase Radíč - hrad Kozí hřbet - vyhlídka opata Zavorala -Ostromeč - Hrazany - Radíč. Okruh je dlouhý cca 11 kma provede vás tím nejzajímavějším v okolí. Tato trasa je vhodná po každého průměrně zdatného turistu a pro většinu asi nejvhodnější možností.
Souřadnice GPS
www.mapy.cz - 49°44'40.121"N, 14°24'18.668"E (hrad) / 49°44'25.499"N, 14°24'15.149"E (vyhlídka)
Mapa
mapa edice KČT č. 38 / C5
Soubor je možné otevřít v samostatném okně a trasu si prohlédnout v detailu.
51. Zřícenina hradu Kozí hřbet
V písemných pramenech je hrad prvně připomínán roku 1369. Roku 1441 se pokusila hrad dobýt husitská vojska, což se jim však nepodařilo. Hrad zanikl již zřejmě na přelomu 15. a16. století potom, co byl připojen k panství Osečany a nový majitel o něj ztratil zájem. Ještě v 18. století byla však zřícenina v relativně dobrém stavu; potom ho však obyvatelstvo začalo používat jako levný zdroj stavebního materiálu a hrad byl značně pobořen. Hrad stojí na příkrém ostrohu nad údolím potoka Mastníka. Do dnešních dní se z něj zachovalo jen několik zdí. Jeho rozlohu a dispozici naznačují terénní nerovnosti a zbytky hradních příkopů. Ač z hradu toho mnoho nezbylo, vycházku k jeho zříceninám lze určitě doporučit. Jedná se o tajemnou krajinu, kterou v minulosti obývali Keltové, či jí táhla husitská vojska. Vždyť právě někde zde, v okolí Živohoště, došlo k vůbec první husitské bitvě. Výlet lze spojit návštěvou nedalekého hradu Ostromeč a oppida Hrazany.
Trasa a doprava na místo
pěšky:
Pro pěší výlet ze Slap není tato lokalita pro svou vzdálenost příliš vhodná. Ideální je kombinace auto / pěší výlet.
kolo:
Pro výlet na kole není tato lokalita příliš vhodná. Trasa z Radíče k hradu je pro kola nevhodná a spíše než jízda vás tak čeká přenášení a tlačení kola.
auto (trasa 1: cca 33 km/ trasa 2: cca 23 km):
Auto je možno použít jen pro příjezd do obce Radíč, kam je možno se ze Slap dostat dvěma trasami.
Trasa 1: Golf Slapy - Buš - Čím - Křeničná - přes živohošťský most směr Neveklov - za vsí Stranný odbočka směr Nová Živohošť - dále pak odbočka na Nahoruby - Radíč.
Trasa 2: Golf Slapy - Buš - Čím - Chotilsko - prostřední Lhota - Mokrsko - Čelina - přes cholínský most směr Neveklov - Nalžovice - Radíč.
K hradu Kozí hřbet, který je vzdálen ještě asi 2 km, je pak nutno pokračovat pěšky po modré turistické značce. Výlet si lze i prodloužit dále až na Ostromeč a k oppidu Hrazany, odkud se lze po žluté turistické značce vrátit opět do Radíče. Okruh je dlouhý cca 11 kma pro průměrně zdatného turistu je to ideální kombinace.
Souřadnice GPS
www.mapy.cz - 49°43'25.148"N, 14°25'49.638"E
Mapa
mapa edice KČT č. 38 / C5
Soubor je možné otevřít v samostatném okně a trasu si prohlédnout v detailu.
52. Pikovice a Posázavská stezka
Pikovice jsou dnes známé letovisko při Sázavě oblíbené zejména v letních měsících četnými vodáky. Návštěva zde však stojí za to i pokud vodáky nejste. První doložená zmínka o Pikovicích pochází z roku 1571. V roce 1638 se stávají součástí panství Hradištko patřícího strahovskému klášteru. Zásadní zvrat do života nevelké osady přineslo vybudování železnice kolem Sázavy na přelomu 19. a20. století. Díky železnici a ekonomickému růstu, nastalého po vzniku nové republiky v roce 1918, byly vytvořeny ideální podmínky pro rozvoj Pikovic jako místa odpočinku a letní rekreace obyvatel nedaleké Prahy. Během 20. a30. let nastal mohutný rozvoj a z vesničky čítající několik chalup se stalo letovisko plné výstavních vil a mnoha restaurací. Příjemné místo k letnímu výletu jsou Pikovice rozhodně i dnes. Posezení na břehu Sázavy (možné i koupání) s vycházkou po okolí jistě každého potěší.
Pikovice mohou být také výchozím bodem pro pěší výlet po cca 9 kmdlouhé tzv. “ Posázavské stezce“, která vede překrásným údolím Sázavy až do obce Kamenný Přívoz. První návrh na zpřístupnění údolí Sázavy padl již v roce 1912 na schůzi KČT. Otevření stezky se konalo dne 20. 6. 1920. Zájem o vycházky byl však natolik veliký, že již v následujících letech musela být značně rozšířena do podoby, jak ji známe dnes. Opětovně otevřena byla pak v létě 1924. Vycházku po stezce lze uskutečnit třeba jen z části a nazpět do Pikovic je možno se vrátit po jiné značené trase přes lokalitu Medník, která je mimochodem jediným místem v ČR, kde je možno spatřit kriticky ohroženou, fialově kvetoucí bylinu zvanou kandík psí zub.
Trasa a doprava na místo
pěšky:
Pro pěší vycházku přímo ze Slap nejsou Pikovice vhodným cílem. Ideální je kombinace autem do Pikovic a pak pěší vycházka po okolí či Posázavské stezce.
kolo (cca 13 km):
Slapy - Štěchovice - Hradištko - Pikovice. Cesta na kole je možná, ale trasa vede po poměrně frekventovaných silnicích a po příjezdu do Pikovic již není z kolem moc možností absolvovat nějaký další výlet po okolí.
auto (cca 13 km):
Slapy - Štěchovice - Hradištko - Pikovice. Návštěva Pikovic autem se jeví jako ideální kombinace s tím, že z Pikovic pak můžete využít několik značených turistických tras pro vycházku do okolí. Ideální je možnost využití červené turistické značky vedoucí po trase tzv. Posázavské stezky. Jedná se o velice pěkný výlet údolím Sázavy až do Kamenného přívozu. Trasu není však nutno projít celou, je možno se kdykoli vrátit a posedět v některé z pikovických restaurací či v cukrárně. Ideální, i když náročnější, je kombinace Posázavské stezky s možností návratu do Pikovic po zelené značce přes lokalitu Medník. Vycházku zvládne každý průměrně zdatný turista.
Souřadnice GPS
www.mapy.cz - 49°52'37.513"N, 14°25'38.689"E (rozcestí Pikovice) / 49°51'41.485"N, 14°30'17.545"E (rozcestí Kamenný Přívoz)
Mapa
mapa edice KČT č. 38 / A5,6
Soubor je možné otevřít v samostatném okně a trasu si prohlédnout v detailu.
Info
53. Vykopávky Ostrovského kláštera a kostel ve Svatém Kiliáně u Davle
Na nevelkém ostrově uprostřed Vltavy, jen kousek od jejího soutoku se Sázavou, se dodnes nacházejí zbytky Ostrovského kláštera sv. Jana Křtitele. Klášter založil kníže Boleslav II. krátce před svou smrtí v roce 999. Úkolem kláštera byla zejména podpora kolonizace tohoto kraje, který byl v té době zalidněn jen velice zřídka a tvořil hraniční pásmo mezi Slavníkovským panstvím a Přemyslovskými Čechy. Šlo v pořadí o třetí klášter založený na území dnešních Čech. V majetku kláštera bylo množství okolních vsí včetně osady Sekanka, která se rozprostírala na ostrohu nad soutokem Vltavy a Sázavy a v bezprostřední blízkosti kláštera. 
Klášter i s okolím byl kompletně vydrancován Branibory roku 1278, v pozdějším období pak ještě několikrát. Praktický konec kláštera nastal roku 1420, kdy ho přepadli a vydrancovali husité. Z této rány se již nikdy nevzpamatoval, mniši odešli do kláštera ve sv. Janě pod Skalou. Archeologický průzkum zde probíhal v letech 1898 - 1899, 1907 a 1933. Při této příležitosti byly odhaleny základy kláštera a bylo nalezeno několik hrobů. Nalezené památky jsou uloženy v depozitářích Národního muzea a v expozici regionálního muzea v Jílovém u Prahy. 
Přestože jsou základy kláštera na Ostrově velice pěkně patrné, bohužel není žádná možnost, jak se k nim snadno dostat. Na ostrov neexistuje žádný přístup, a pokud nevlastníte pramičku či nepřeplavete, je velmi obtížné tuto bezesporu zajímavou lokalitu navštívit. Škoda, jedná se o významnou památku nejen regionálního významu, ale bezesporu významu celostátního. Možnost zpřístupnění těchto míst veřejnosti by byla jistě velmi žádoucí.
O něco lépe je na tom kostel sv. Kiliána, stojící u silnice na břehu Vltavy, přímo naproti zbytkům kláštera. Kostel sice není taktéž běžně přístupný, ale jinak se k němu lze bez problémů dostat a prohlédnout si ho. O stáří kostela se dodnes vedou spory. Prvně je písemně doložen až roku 1323, je ale velmi pravděpodobné, že byl založen nedlouho po vzniku kláštera na Ostrově. Jedná se o jediný kostelík zasvěcený tomuto svědci u nás. Vedle kostela najdete samostatně stojící zvonici z roku 1768. U silnice, vedle kostela, také stojí budova někdejší fary, v které se dnes nalézá restaurace.
Trasa a doprava na místo
pěšky:
Pro pěší vycházku přímo ze Slap není tato lokalita vhodným cílem. Je dosti vzdálená a není v podstatě možno se sem dostat jinak než po dosti frekventované silnici směr Praha.
kolo (cca 12 km):
Výlet na toto místo na kole je možný, ale vzhledem k trase po poměrně frekventované komunikaci směr Praha asi nebude ideální. Navíc při zpáteční cestě by bylo nutno vyšlapat poměrně nepříjemný několikakilometrový kopec mezi Štěchovicemi a Slapy.
auto (cca 12 km):
Slapy - Štěchovice - Davle / Sv. Kilián. Kostel sv. Kiliána se zvonicí a farou se nachází přímo u silnice, kde je možno také bez problémů zaparkovat. Přímo přes vodu se pak nachází Ostrov, na němž je možno najít vykopávky základů kláštera. Bohužel přímo na ostrov se nemá široká veřejnost možnost nijak dostat a je tady odkázána na pozorování z dálky, ze břehu. Škoda, jedna pramička k zapůjčení na požádání v přilehlé restauraci by mnohé vyřešila. I tak se však jedná o zajímavou lokalitu, navíc přilehlou k hlavnímu tahu na Prahu. Není tudíž problém se při cestě ze Slap ve Sv. Kiliáně zastavit. Určitě doporučuji.
Souřadnice GPS
www.mapy.cz - 49°52'49.061"N, 14°23'26.316"E (vykopávky) / 49°52'44.53"N, 14°23'20.461"E (kostel)
Mapa
mapa edice KČT č. 38 / A5,
Soubor je možné otevřít v samostatném okně a trasu si prohlédnout v detailu.
54. Sekanka se zbytky středověkého sídliště
Sekankou je dnes nazýván skalní ostroh nad soutokem Vltavy se Sázavou. Právě zde se nalézala osada řemeslníků či trhová ves, patřící k přilehlému klášteru na Ostrově a zásobující ho produkty i potravinami. Založena byla právě mnichy z Ostrova. Lokalita byla velice dobře chráněna proti vetřelcům. Vlastně jediný přístup byl od jihu, kde byl vybudován mohutný val s příkopem. Osada čítala 40 - 60 zahloubených obydlí, tzv. zemnic, seskupených kolem prostranství o výměře asi 1ha. Pro pohodlný sestup k řece byla na severní straně ostrohu vylámána do skály zahloubená pěšina (odtud název Sekanka). 
Osada zanikla ve 2. ½ 13. století, v souvislosti se vpádem Braniborů do Čech roku 1278. V současnosti lze v lese na Sekance velice pěkně rozeznat ochranný val s příkopem a několik desítek terénních prohlubní po někdejších obytných objektech. Po pěšině, vysekané do skály, lze pohodlně sestoupit až k řece a dostat se tak až na samý soutok Vltavy a Sázavy. Lokality rozhodně stojí za návštěvu. Škoda jen, že zde není žádná informační tabule, ze které by návštěvník vyčetl zajímavou historii těchto míst.
Trasa a doprava na místo
pěšky (cca 12 km):
Pro pěší vycházku přímo ze Slap není tato lokalita vhodným cílem. Je dosti vzdálená a většina cesty vede po frekventovaných asfaltových silnicích. Ideální kombinací je možnost kombinace auto / pěší vycházka.
kolo (cca 12 km):
Slapy - Štěchovice - náves Hradištko. Dále pak po trase popsané níže v trase pro auto. Při cestě přímo ze Slap je však potřeba počítat s poměrně nepříjemným, několikakilometrovým stoupáním mezi Štěchovicemi a Slapy. Trasu zvládne každý průměrně zdatný cyklista.
auto (cca 12 km):
Slapy - Štěchovice - náves Hradištko. Na návsi na Hradištku je nutno auto zaparkovat a dále pokračovat pěšky až na Sekanku, která je vzdálená cca 2,5 km. Bohužel trasa není nijak značená, je tedy potřeba se spolehnout na vlastní orientační smysl, ideálně však na radu domorodců. Z návsi vyrazíte po asfaltové silnici vedoucí mezi domy č. p. 5 a6 severním směrem. Po chvíli projdete kolem relativně nově zastavěných částí Hradištka, na pravé straně minete rozlehlé pole a louku až dorazíte k chatové osadě Sekanka. Pokračujte stále přímo až k lesu (zde je mimochodem umístěna značka zákaz vjezdu). Hned na začátku lesa trasa přímo protíná ochranný val s příkopem někdejší osady Sekanka. Hned za příkopem, v lese na pravé i levé straně, je možno najít množství prohlubní o průměru několika metrů. Jedná se o zbytky tzv. zemnic (zahloubených obydlí). Ze skalních stěn po levé straně silnice je možno pěkně přehlédnout zbytky kláštera na Ostrově, který se nachází přímo pod vámi. Při cestě dále minete skládku (někdejší pískovnu), až dorazíte k cestičce vysekané do skály, po které je možno sestoupit až přímo na soutok Vltavy se Sázavou. Jedná se o velice pěkný výlet téměř pro každého.
Souřadnice GPS
www.mapy.cz - 49°52'45.179"N, 14°23'39.343"E
Mapa
mapa edice KČT č. 38 / A5
Soubor je možné otevřít v samostatném okně a trasu si prohlédnout v detailu.
Vysvětlivky
Historie - místo má zajímavé historické pozadí, zasazení do dějin naší země
Historie/hudba, literatura, doly, kraj, vojenství, moto - přesnější určení oblasti historie, ke které se místo váže
Pieta - místo se zvláštním ohledem na minulost, uctění památky
Zajímavé místo - označuje lokalitu, místo, bod v krajině, které je něčím netradiční, neobvyklé a výjimečně zajímavé
Zajímavé místo/rodina - místo, které je naučné a zajímavé pro rodiny s dětmi
Film - místo se váže k nějakému konkrétnímu českému filmu
Církev - místo má souvislost s církevní liturgií nebo církevními dějinami
Legenda - k místu se váže zajímavá legenda
Unikát - místo je svou podstatou unikátní, neopakovatelné, jediné či jedno z mála takových v ČR
Výhled - z místa je pěkný a přehledný výhled na krajinu
Okruh - výlet je formou okruhu, nemusíte se vracet stejnou cestou zpět do výchozího bodu
Voda - místo je přímo u vody (ne vždy možno koupání)
