Povltavská stezka - bývalé Svatojanské proudy

Ač to může být pro mnohé překvapující, tak právě tato lokalita (vltavské údolí mezi Třebenicem a Štěchovicemi) je pro dění v kraji kolem Vltavy v posledních 150 letech poměrně dosti důležitá. Dnes je celý tento kraj znám jako rekreační oblast a místo, kde mnoho zejména pražanů tráví své víkendy, či dojíždí na jednodenní výlety. Právě divoce romantický říční kaňon mezi Třebenicemi a Štěchovicemi je prapříčinou tohoto „rekreačního“ dění. Právě v těchto místech totiž Vltava asi na 7 km klesá o téměř 20 m a díky hlubokému a nepřístupnému údolí plnému kamenů a skal zde tvořila peřeje. Tyto peřeje byly odedávna známy jako tzv. Štěchovické proudy, od roku 1722 zvané proudy Svatojanské. Šlo o velice odlehlé a nepřístupné místo nedaleko Prahy. Změna nastala roku 1865, když do Štěchovic dorazil první parník a kraj se tak zpřístupnil široké veřejnosti, která do té doby neměla možnost sem jinak snadno přicestovat. Parníky započaly do Štěchovic přivážet čím dál více výletníků a letních hostí a na přelomu 19. a20. století se Svatojanské proudy staly snad nejznámější turistickou atrakcí v okolí Prahy. Vždyť právě zde, na trase Štěchovice - Sv. proudy, vyznačil v roce 1889 Klub Českých turistů svou vůbec první turistickou značku. Zcela mylná je tedy představa, že za rekreací na Slapy se začalo jezdit až s výstavbou Slapské přehrady, bylo to již mnohem dříve.

Svatojanské proudy začínaly tzv. Horním slapem (největší peřej), který se nacházel v místech posledního zákrutu Vltavy nad dnešní Slapskou přehradou. Peřej tvořil mohutný skalní práh, který zasahoval více než do poloviny řeky a tvořil tzv. „hrdlo“, kterým se řeka po tisíciletí drala. Na levém břehu tomuto místu dominovalo skalisko zvané „Sedlo“, na němž byl od roku 1643 umístěn několik metrů vysoký pískovcový sloup zvaný „Ferdinandův“. Na jeho vrcholu byla až do roku 1918 umístěna plechová rakouská orlice. Sloup byl vystavěn jako památník na dokončení rozsáhlých úprav koryta řeky, sloužících pro zvýšení bezpečnosti plavby ve Svatojanských proudech. Tyto práce inicioval a organizoval strahovský opat Kryšpín Fuk, sídlící na zámečku v nedalekém Hradištku. V roce 1722, při příležitosti blahořečení sv. Jana Nepomuckého, byla hned vedle skaliska postavena kamenná socha sv. Jana. Roku 1890 musela být socha pro špatný stav opravena, ale v roce 1908 ji bylo nutno stejně vyměnit za sochu novou. Horní slap byl peřejí největší, zdaleka ne však jedinou. Asi 100 metrů níže se nacházel tzv. „Dolní slap“ a dále po řece až do Štěchovic ještě mnoho dalších skalisek a balvanů, tvořících peřeje. Za pěkného počasí byla tato místa navštěvována skutečně davy výletníků. Pražská paroplavební společnost pro ně pořádala projížďky „Proudy na pramicích“, což byla velmi oblíbená atrakce. Na lodě, kterým se často přezdívalo „biograf“, se vešlo až 200 lidí. Při plavbě před cestujícími krajina ubíhala právě jako v biografu. Navíc plavba byla často velice vtipně komentována zkušenými lodivody, kteří cestujícím vykládali historky vážící se k jednotlivým skaliskům. Po připlutí do Štěchovic se výletnici občerstvili v některém z mnoha hostinců a do Prahy pokračovali parolodí. Ve 20. a30. letech se staly proudy vyhledávanou trampskou lokalitou. Začalo zde vznikat množství trampských osad, které je možno zde najít dodnes.

Svatojanské proudy zanikly v roce 1943 v souvislosti s výstavbou přehrady ve Štěchovicích. Vzdutá hladina skryla peřeje a přesto, že do Proudů se stále dál jezdilo, lokalita ztratila své hlavní lákadlo. Další ránu pak zasadilo v roce 1949 zahájení stavby přehrady Slapy, jejíž staveniště se rozkládalo přímo v lokalitě někdejšího Horního Slapu a skaliska Sedlo. I toto místo bylo nakonec v roce 1954 zatopeno hladinou Vltavy. Při výstavbě přehrady byl Ferdinandův sloup i se sochou sv. Jana Nepomuckého přemístěn na nové místo pod hrází přehrady, kde je možno je spatřit dodnes. Povltavská stezka dnes vede právě tímto údolím, kterým se draly ony pověstné Svatojanské proudy. I dnes neztratily nic ze své romantiky, i když hukot peřejí zde již neuslyšíte.

Trasa a doprava na místo

V případě povltavské stezky se nejedná ani tak o konkrétní zajímavé výletní místo, ale spíše o zajímavou výletní trasu. Za výchozí body této trasy lze tedy zvolit jak Třebenice, tak i Štěchovice. Zde jsou za nástupní místo na stezku zvoleny Třebenice.

pěšky (cca 15 km):

Z výchozího bodu je potřeba dorazit na náves ve Slapech. Zde se napojíte na červenou turistickou značku směr Rovínek. Kolem „Zázračné studánky“ dorazíte až ke kapli „Rovínek“. Odtud dále po červené turistické značce mírným stoupáním až k silnici Slapy - Třebenice. Zde červenou značku opustíte a vydáte se doprava po silnici. Asi po 2 kmdorazíte k přehradě a za další chvíli do Třebenic. Zde se napojíte na zelenou turistickou značku, po které sejdete do údolí pod přehradu. Minete sochu sv. Jana Nepomuckého. Pod přehradou si je možno prohlédnout původní Ferdinandův sloup. Po zelené značce pak budete pokračovat po pěšině kolem řeky. Postupně projdete chatové osady, lesní partie, minete vysoké skalní stěny. Na trase jsou i dva tunely pro pěší. Asi po 7 kmpřijdete k turistickému rozcestníku „Pod strání“ kde se napojíte na modrou turistickou značku směr Štěchovice, která vás dovede až k cíli. Jedná se o celodenní výlet, tomu je potřeba přizpůsobit obuv i výbavu. Nejedná se však o trasu, kterou by běžně zdatný turista s přehledem nezvládnul.

kolo:

Na povltavské stezce je jízda na kole zakázána! Trasa pro kola není vhodná. Místy vede po skalních pěšinách pro cyklisty nebezpečných.

auto (cca 15 km):

Povltavskou stezku nelze projet autem. Maximálně je možné dorazit autem do Třebenic, odkud je však nutno pokračovat pěšky. Pokud však chcete automobilu využít, je potřeba se dostat do Slap na křižovatku u motorestu a zde odbočit doprava směr přehrada a Nová Rabyně. Silnice vás po několika kilometrech dovede přímo k přehradě, kterou minete a přijedete až do Třebenic. Zde na parkovišti u restaurace je nutno zaparkovat a pokračovat pěšky po zelené turistické značce. Další trasa je stejná jako v popisu trasy pro pěší.

Souřadnice GPS

www.mapy.cz - 49°49'29.29"N, 14°26'25.107"E (rozcestí Třebenice) / 49°50'46.731"N, 14°27'3.32"E (osada Ztracenka) / 49°51'6.922"N, 14°24'22.888"E (rozcestí Štěchovice)

Mapa

mapa edice KČT č. 38 / A5,6/B5,6

Mapa 08

Mapu je možné otevřít v samostatném okně a trasu si prohlédnout v detailu.

Info: www.svatojanske-proudy.cz