Vykopávky Ostrovského kláštera a kostel ve Svatém Kiliáně

Na nevelkém ostrově uprostřed Vltavy, jen kousek od jejího soutoku se Sázavou, se dodnes nacházejí zbytky Ostrovského kláštera sv. Jana Křtitele. Klášter založil kníže Boleslav II. krátce před svou smrtí v roce 999. Úkolem kláštera byla zejména podpora kolonizace tohoto kraje, který byl v té době zalidněn jen velice zřídka a tvořil hraniční pásmo mezi Slavníkovským panstvím a Přemyslovskými Čechy. Šlo v pořadí o třetí klášter založený na území dnešních Čech.

V majetku kláštera bylo množství okolních vsí včetně osady Sekanka, která se rozprostírala na ostrohu nad soutokem Vltavy a Sázavy a v bezprostřední blízkosti kláštera. Klášter i s okolím byl kompletně vydrancován Branibory roku 1278, v pozdějším období pak ještě několikrát. Praktický konec kláštera nastal roku 1420, kdy ho přepadli a vydrancovali husité. Z této rány se již nikdy nevzpamatoval, mniši odešli do kláštera ve sv. Janě pod Skalou.

Archeologický průzkum zde probíhal v letech 1898 - 1899, 1907 a 1933. Při této příležitosti byly odhaleny základy kláštera a bylo nalezeno několik hrobů. Nalezené památky jsou uloženy v depozitářích Národního muzea a v expozici regionálního muzea v Jílovém u Prahy. Přestože jsou základy kláštera na Ostrově velice pěkně patrné, bohužel není žádná možnost, jak se k nim snadno dostat. Na ostrov neexistuje žádný přístup, a pokud nevlastníte pramičku či nepřeplavete, je velmi obtížné tuto bezesporu zajímavou lokalitu navštívit. Škoda, jedná se o významnou památku nejen regionálního významu, ale bezesporu významu celostátního. Možnost zpřístupnění těchto míst veřejnosti by byla jistě velmi žádoucí.

O něco lépe je na tom kostel sv. Kiliána, stojící u silnice na břehu Vltavy, přímo naproti zbytkům kláštera. Kostel sice není taktéž běžně přístupný, ale jinak se k němu lze bez problémů dostat a prohlédnout si ho. O stáří kostela se dodnes vedou spory. Prvně je písemně doložen až roku 1323, je ale velmi pravděpodobné, že byl založen nedlouho po vzniku kláštera na Ostrově. Jedná se o jediný kostelík zasvěcený tomuto svědci u nás. Vedle kostela najdete samostatně stojící zvonici z roku 1768. U silnice, vedle kostela, také stojí budova někdejší fary, v které se dnes nalézá restaurace.

Trasa a doprava na místo

pěšky:

Pro pěší vycházku přímo ze Slap není tato lokalita vhodným cílem. Je dosti vzdálená a není v podstatě možno se sem dostat jinak než po dosti frekventované silnici směr Praha.

kolo (cca 12 km):

Výlet na toto místo na kole je možný, ale vzhledem k trase po poměrně frekventované komunikaci směr Praha asi nebude ideální. Navíc při zpáteční cestě by bylo nutno vyšlapat poměrně nepříjemný několikakilometrový kopec mezi Štěchovicemi a Slapy.

auto (cca 12 km):

Slapy - Štěchovice - Davle / Sv. Kilián. Kostel sv. Kiliána se zvonicí a farou se nachází přímo u silnice, kde je možno také bez problémů zaparkovat. Přímo přes vodu se pak nachází Ostrov, na němž je možno najít vykopávky základů kláštera. Bohužel přímo na ostrov se nemá široká veřejnost možnost nijak dostat a je tady odkázána na pozorování z dálky, ze břehu. Škoda, jedna pramička k zapůjčení na požádání v přilehlé restauraci by mnohé vyřešila. I tak se však jedná o zajímavou lokalitu, navíc přilehlou k hlavnímu tahu na Prahu. Není tudíž problém se při cestě ze Slap ve Sv. Kiliáně zastavit. Určitě doporučuji.

Souřadnice GPS

www.mapy.cz - 49°52'49.061"N, 14°23'26.316"E (vykopávky) / 49°52'44.53"N, 14°23'20.461"E (kostel)

Mapa

mapa edice KČT č. 38 / A5

Mapu je možné otevřít v samostatném okně a trasu si prohlédnout v detailu.